http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&feed=atom&action=historyതിരുവനന്തപുരം - നാള്വഴി2024-03-28T17:28:36Zവിക്കിയില് ഈ താളിന്റെ നാള്വഴിMediaWiki 1.14.0http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12578&oldid=prevTechnoworld: /* ആധുനിക തിരുവിതാംകൂറും തുടര്ന്നുള്ള ചരിത്രവും */2008-07-04T09:08:16Z<p><span class="autocomment">ആധുനിക തിരുവിതാംകൂറും തുടര്ന്നുള്ള ചരിത്രവും</span></p>
<a href="http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12578&oldid=12538">മാറ്റങ്ങള് കാണിക്കുക</a>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12538&oldid=prevTechnoworld: /* ആധുനിക തിരുവിതാംകൂര് വരെ */2008-07-04T08:28:33Z<p><span class="autocomment">ആധുനിക തിരുവിതാംകൂര് വരെ</span></p>
<a href="http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12538&oldid=12525">മാറ്റങ്ങള് കാണിക്കുക</a>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12525&oldid=prevTechnoworld: /* ചരിത്രം */2008-07-04T08:18:24Z<p><span class="autocomment">ചരിത്രം</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">08:18, 4 ജൂലൈ 2008-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 275:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 275:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ചരിത്രം ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ചരിത്രം ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>ഇപ്പോള് തിരുവനന്തപുരം ജില്ലയായി പരിഗണിക്കപ്പെടുന്ന പ്രദേശത്തിന്റെ മുന്കാല സാമൂഹിക-സാമ്പത്തിക-രാഷ്ട്രീയ വ്യവസ്ഥിതി കേരളത്തിനു പൊതുവായി കഴിഞ്ഞകാലങ്ങളിലുണ്ടായിരുന്ന വ്യവസ്ഥിതികള്ക്ക് ഏറെക്കുറെ സമാനമാണ്. പ്രാചീന മനുഷ്യര് ഇവിടെ നിവസിച്ചിരുന്നു എന്നതിന് വിശ്വസിക്കത്തക്ക തെളിവുകള് ജില്ലയുടെ ചില ഭാഗങ്ങളില്നിന്ന് കണ്ടെത്തിയിട്ടുണ്ട്. വേണാട് ശക്തിപ്രാപിക്കുന്നതിനുമുമ്പ് തിരുവനന്തപുരം ആയ് രാജവംശത്തിന്റെ ഭരണത്തിന് കീഴിലായിരുന്നു. പിന്നീട് വേണാടിന്റെ ഭാഗമായി. വേണാട് പിന്നീട് തിരുവിതാംകൂര് രാജ്യമായി. തിരുവിതാംകൂറിന്റേയും ഇന്ത്യയുടെ <del class="diffchange diffchange-inline">സ്വാതന്ത്യ്രാനന്തരം </del>ഉണ്ടായ തിരുവിതാംകൂര്-കൊച്ചി സംസ്ഥാനത്തിന്റേയും തലസ്ഥാനമായിരുന്നു തിരുവനന്തപുരം. ആനന്ദപുരം, അനന്തപുരം, തൃപ്പാദപുരം എന്നീ പേരുകളില് തിരുവനന്തപുരം മുന്കാലങ്ങളില് അറിയപ്പെട്ടിരുന്നു. ശ്രീപദ്മനാഭസ്വാമിക്ഷേത്രവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടാണ് തിരുവനന്തപുരം എന്ന പേര് ഉണ്ടായതത്രെ. ശ്രീപദ്മനാഭനെ ആനന്ദന് എന്ന് പണ്ട് പറഞ്ഞിരുന്നുവെന്നും അതില്നിന്ന് പിന്നീട് ആനന്ദപുരം, അനന്തപുരം എന്നീ പേരുകള് വന്നുവെന്നും ഒരഭിപ്രായമുണ്ട്. ആയിരം തലയുള്ള ദിവ്യനാഗമായ അനന്തനില് നിന്നാണ് ഈ പേരുവന്നതെന്ന് മറ്റൊരു പക്ഷവുമുണ്ട്. മഹാവിഷ്ണുവിനെ ശ്രീപദ്മനാഭക്ഷേത്രത്തില് അനന്തശായി ആയിട്ടാണ് പ്രതിഷ്ഠിച്ചിട്ടുള്ളത്. അതുകൊണ്ടാണ് അനന്തപുരം എന്ന പേര് വന്നതത്രെ. അനന്തപുരം എന്ന പേരിനോട് തിരു എന്ന ബഹുമാനസൂചകപദം ചേര്ന്നപ്പോള് തിരുവനന്തപുരം ആയതാകാം.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>ഇപ്പോള് തിരുവനന്തപുരം ജില്ലയായി പരിഗണിക്കപ്പെടുന്ന പ്രദേശത്തിന്റെ മുന്കാല സാമൂഹിക-സാമ്പത്തിക-രാഷ്ട്രീയ വ്യവസ്ഥിതി കേരളത്തിനു പൊതുവായി കഴിഞ്ഞകാലങ്ങളിലുണ്ടായിരുന്ന വ്യവസ്ഥിതികള്ക്ക് ഏറെക്കുറെ സമാനമാണ്. പ്രാചീന മനുഷ്യര് ഇവിടെ നിവസിച്ചിരുന്നു എന്നതിന് വിശ്വസിക്കത്തക്ക തെളിവുകള് ജില്ലയുടെ ചില ഭാഗങ്ങളില്നിന്ന് കണ്ടെത്തിയിട്ടുണ്ട്. വേണാട് ശക്തിപ്രാപിക്കുന്നതിനുമുമ്പ് തിരുവനന്തപുരം ആയ് രാജവംശത്തിന്റെ ഭരണത്തിന് കീഴിലായിരുന്നു. പിന്നീട് വേണാടിന്റെ ഭാഗമായി. വേണാട് പിന്നീട് തിരുവിതാംകൂര് രാജ്യമായി. തിരുവിതാംകൂറിന്റേയും ഇന്ത്യയുടെ <ins class="diffchange diffchange-inline">സ്വാതന്ത്യാനന്തരം </ins>ഉണ്ടായ തിരുവിതാംകൂര്-കൊച്ചി സംസ്ഥാനത്തിന്റേയും തലസ്ഥാനമായിരുന്നു തിരുവനന്തപുരം. ആനന്ദപുരം, അനന്തപുരം, തൃപ്പാദപുരം എന്നീ പേരുകളില് തിരുവനന്തപുരം മുന്കാലങ്ങളില് അറിയപ്പെട്ടിരുന്നു. ശ്രീപദ്മനാഭസ്വാമിക്ഷേത്രവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടാണ് തിരുവനന്തപുരം എന്ന പേര് ഉണ്ടായതത്രെ. ശ്രീപദ്മനാഭനെ ആനന്ദന് എന്ന് പണ്ട് പറഞ്ഞിരുന്നുവെന്നും അതില്നിന്ന് പിന്നീട് ആനന്ദപുരം, അനന്തപുരം എന്നീ പേരുകള് വന്നുവെന്നും ഒരഭിപ്രായമുണ്ട്. ആയിരം തലയുള്ള ദിവ്യനാഗമായ അനന്തനില് നിന്നാണ് ഈ പേരുവന്നതെന്ന് മറ്റൊരു പക്ഷവുമുണ്ട്. മഹാവിഷ്ണുവിനെ ശ്രീപദ്മനാഭക്ഷേത്രത്തില് അനന്തശായി ആയിട്ടാണ് പ്രതിഷ്ഠിച്ചിട്ടുള്ളത്. അതുകൊണ്ടാണ് അനന്തപുരം എന്ന പേര് വന്നതത്രെ. അനന്തപുരം എന്ന പേരിനോട് തിരു എന്ന ബഹുമാനസൂചകപദം ചേര്ന്നപ്പോള് തിരുവനന്തപുരം ആയതാകാം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>=== ആധുനിക തിരുവിതാംകൂര് വരെ ===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>=== ആധുനിക തിരുവിതാംകൂര് വരെ ===</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-28 17:28:36 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12520&oldid=prevTechnoworld: /* തലസ്ഥാന നഗരം */2008-07-04T08:16:21Z<p><span class="autocomment">തലസ്ഥാന നഗരം</span></p>
<a href="http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12520&oldid=12502">മാറ്റങ്ങള് കാണിക്കുക</a>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12502&oldid=prevTechnoworld: /* ചന്തകള് */2008-07-04T07:29:21Z<p><span class="autocomment">ചന്തകള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">07:29, 4 ജൂലൈ 2008-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 236:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 236:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ചന്തകള് == </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ചന്തകള് == </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p603b.png|thumb|<del class="diffchange diffchange-inline">left</del>]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p603b.png|thumb|<ins class="diffchange diffchange-inline">left|കൊണ്ണിമാറ മാര്ക്കറ്റ്</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>പാര്വതീ പുത്തനാര് പണിതീര്ത്തതു മുതല് തിരുവനന്തപുരത്തെ വ്യാപാര <del class="diffchange diffchange-inline">സൌകര്യം </del>വര്ധിച്ചു. അതുകൊണ്ട് തിങ്കളാഴ്ച തോറും കൂടുന്ന വലിയൊരു ചന്ത 1817-ല് തിരുവനന്തപുരത്തു സ്ഥാപിക്കപ്പെട്ടു. ഇപ്പോള് സെക്രട്ടേറിയറ്റും സെന്ട്രല് സ്റ്റേഡിയവും നില്ക്കുന്ന ഭാഗത്തായിരുന്നു അത്. 1866-68-ല് അവിടെ ഹജൂര് കച്ചേരിയുടെ പണി നടന്നതിനാല് ചന്ത അവിടെ നിന്നു പാളയത്തേക്കു മാറ്റി. 1890-ല് അതിന് മദ്രാസ് ഗവര്ണറുടെ പേര് നല്കി, 'കൊണ്ണിമാറ മാര്ക്കറ്റ്' ആക്കി. ഒപ്പം ചാക്കയ്ക്കു സമീപം പേട്ടയിലും (തിരുമധുരപ്പേട്ട) തിരുവനന്തപുരം ചെങ്കോട്ട റോഡില് പേരൂര് (അതിപ്പോള് പേരൂര്ക്കട എന്നറിയപ്പെടുന്നു) എന്ന സ്ഥലത്തും മണക്കാട്ടും ഓരോ ചന്തകള് സ്ഥാപിച്ചു. പുത്തന്ചന്തയിലെ കന്നുകാലിച്ചന്ത തിരുവനന്തപുരത്തു വേണ്ടെന്നുവച്ചു. നഗരഹൃദയത്തിലെ ചാലക്കമ്പോളം ഇന്നത്തെ പ്രധാന ചന്തകളില് ഒന്നാണ്. കാര്ഷികോത്പന്നങ്ങള് ധാരാളമായി വിറ്റഴിക്കപ്പെടുന്ന ഒന്നാണ് ആറാലുംമൂട് ചന്ത. മലഞ്ചരക്കു വ്യാപാരത്തില് നെടുമങ്ങാട്, കാട്ടാക്കട, കിളിമാനൂര് ചന്തകള് മുന്നിട്ടു നില്ക്കുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>പാര്വതീ പുത്തനാര് പണിതീര്ത്തതു മുതല് തിരുവനന്തപുരത്തെ വ്യാപാര <ins class="diffchange diffchange-inline">സൗകര്യം </ins>വര്ധിച്ചു. അതുകൊണ്ട് തിങ്കളാഴ്ച തോറും കൂടുന്ന വലിയൊരു ചന്ത 1817-ല് തിരുവനന്തപുരത്തു സ്ഥാപിക്കപ്പെട്ടു. ഇപ്പോള് സെക്രട്ടേറിയറ്റും സെന്ട്രല് സ്റ്റേഡിയവും നില്ക്കുന്ന ഭാഗത്തായിരുന്നു അത്. 1866-68-ല് അവിടെ ഹജൂര് കച്ചേരിയുടെ പണി നടന്നതിനാല് ചന്ത അവിടെ നിന്നു പാളയത്തേക്കു മാറ്റി. 1890-ല് അതിന് മദ്രാസ് ഗവര്ണറുടെ പേര് നല്കി, 'കൊണ്ണിമാറ മാര്ക്കറ്റ്' ആക്കി. ഒപ്പം ചാക്കയ്ക്കു സമീപം പേട്ടയിലും (തിരുമധുരപ്പേട്ട) തിരുവനന്തപുരം ചെങ്കോട്ട റോഡില് പേരൂര് (അതിപ്പോള് പേരൂര്ക്കട എന്നറിയപ്പെടുന്നു) എന്ന സ്ഥലത്തും മണക്കാട്ടും ഓരോ ചന്തകള് സ്ഥാപിച്ചു. പുത്തന്ചന്തയിലെ കന്നുകാലിച്ചന്ത തിരുവനന്തപുരത്തു വേണ്ടെന്നുവച്ചു. നഗരഹൃദയത്തിലെ ചാലക്കമ്പോളം ഇന്നത്തെ പ്രധാന ചന്തകളില് ഒന്നാണ്. കാര്ഷികോത്പന്നങ്ങള് ധാരാളമായി വിറ്റഴിക്കപ്പെടുന്ന ഒന്നാണ് ആറാലുംമൂട് ചന്ത. മലഞ്ചരക്കു വ്യാപാരത്തില് നെടുമങ്ങാട്, കാട്ടാക്കട, കിളിമാനൂര് ചന്തകള് മുന്നിട്ടു നില്ക്കുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ഭരണസംവിധാനം ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ഭരണസംവിധാനം ==</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-28 17:28:36 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12499&oldid=prevTechnoworld: /* പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള് */2008-07-04T07:27:13Z<p><span class="autocomment">പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">07:27, 4 ജൂലൈ 2008-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 218:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 218:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള് ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള് ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p600b.png|thumb|left]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p600b.png|thumb|left<ins class="diffchange diffchange-inline">|കവടിയാര് കോട്ടാരം</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p600a.png|thumb|right]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p600a.png|thumb|right<ins class="diffchange diffchange-inline">|പബ്ളിക് : ലൈബ്രറി</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">ഇപ്പോഴത്തെ മന്ദിരങ്ങളില് ഏറ്റവും പഴക്കമുള്ളവ കോയിക്കലുകളും കൊട്ടാരങ്ങളുമാണ്. യൂറോപ്യന് എന്ജിനീയര്മാര് രംഗത്തു വരുംമുമ്പുള്ള കൊട്ടാരങ്ങള് പോലും പ്രൌഢങ്ങളായിരുന്നില്ല. കോയിക്കലുകളില് ഏറ്റവും പഴക്കമുള്ളത് (1336) ശ്രീപാദം കൊട്ടാരം എന്ന് ഇപ്പോള് അറിയപ്പെടുന്ന ശ്രീപാദ തീര്ഥക്കര കോയിക്കലാണ്. മതിലകത്തിന്റെ വടക്കേ നടയിലുള്ള ഈ കോയിക്കല് തൃപ്പാപ്പൂര് മൂപ്പന്മാരുടെ ആസ്ഥാനമായിരുന്നു. ഇപ്പോള് കാണുന്നത് പല തവണ പുതുക്കിപ്പണിയിച്ചതാണ്. ശ്രീപദ്മനാഭസ്വാമി ക്ഷേത്രത്തിനു തൊട്ടു കിഴക്കും തെക്കു കിഴക്കും തെക്കുമായി കൊട്ടാരങ്ങളുടെ ഒരു സമുച്ചയം തന്നെയുണ്ട്. മാര്ത്താണ്ഡവര്മ, രാമവര്മ, ബാലരാമവര്മ, സ്വാതിതിരുനാള്, ആയില്യം തിരുനാള്, വിശാഖം തിരുനാള്, ശ്രീമൂലം തിരുനാള് എന്നിവര് പണിയിച്ച കൊട്ടാരങ്ങളും അനുബന്ധ മന്ദിരങ്ങളും അവയില്പ്പെടും. സ്വാതിതിരുനാള് പണിയിച്ച കുതിരമാളിക എന്ന കൊട്ടാരം അവയില് സവിശേഷതയുള്ളതാണ്. പദ്മതീര്ഥത്തിനു തെക്കു ഭാഗത്തെ നെടുനീളത്തിലുള്ള ഇരുനിലമാളികയാണ് കരുവേലപ്പുര എന്ന പഴയ സെക്രട്ടേറിയറ്റ്. അതിലാണ് സ്വാതി തിരുനാളിന്റെ കാലത്ത് സ്ഥാപിച്ച 'മേത്തന് മണി.' നവരാത്രി മണ്ഡപം എന്നും ചൊക്കിട്ടാ മണ്ഡപം എന്നും അറിയപ്പെടുന്ന നൃത്തമണ്ഡപം (നര്ത്തകികളെ ചൊക്കിട്ടകള് എന്നു പറയുമായിരുന്നു) കൊട്ടാര സമുച്ചയത്തിലെ മനോഹരമായ എടുപ്പാണ്. കോട്ടയ്ക്കകത്ത്, പടിഞ്ഞാറേ കോട്ടവാതിലിന് വടക്കു ഭാഗത്തായി മൂന്നു കോയിക്കലുകളുണ്ട്. അവയില് തെക്കേ അറ്റത്തുള്ള ശംഖുചക്രം അഥവാ സരസ്വതീവിലാസം കോയിക്കലിലാണ് കേരളവര്മ വലിയ കോയിത്തമ്പുരാന് താമസിച്ചിരുന്നത്. പദ്മവിലാസം ദിവാന് മാധവ റാവുവിന്റെ താമസത്തിനായി പണിയിച്ചതാണ്. വഴുതയ്ക്കാട്ട് ഭക്തിവിലാസം ബംഗ്ളാവ് പണിയിച്ച് ദിവാന് പി.രാജഗോപാലാചാരി (1908-14) അത് ദിവാന്റെ വാസസ്ഥലമാക്കി. അതിവിശിഷ്ടാതിഥികളെ സ്വീകരിക്കാന് 1900-ല് നിര്മിച്ചതാണ് കനകക്കുന്നു കൊട്ടാരം. അവര്ക്കു താമസിക്കാന് നിര്മിച്ചതാണ് വെള്ളയമ്പലം കൊട്ടാരം. ചിത്തിര തിരുനാള് മഹാരാജാവിനുവേണ്ടി 1934-ല് നിര്മിക്കപ്പെട്ടതാണ് കവടിയാര് കൊട്ടാരം. പട്ടത്തെ കൊട്ടാരവും സമീപത്തുള്ള തുളസീഹില് ബംഗ്ളാവും അതിവിശിഷ്ടാതിഥികള്ക്കു വേണ്ടി നിര്മിക്കപ്പെട്ടതാണ്. പട്ടം കൊട്ടാരം രാജകുടുംബത്തിനും തുളസീഹില് ബംഗ്ളാവ് സര്ക്കാരിനും കവനന്റുപ്രകാരം ലഭിച്ചു. ആദ്യത്തേതില് ഇളയരാജാവായിരുന്ന ഉത്രാടം തിരുനാളിന്റെ പേരില് ആശുപത്രിയും തുളസീഹില് ബംഗ്ളാവില് പബ്ളിക് സര്വീസ് കമ്മീഷനും പ്രവര്ത്തിക്കുന്നു.</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p600c.png|thumb|left]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">ഇപ്പോഴത്തെ മന്ദിരങ്ങളില് ഏറ്റവും പഴക്കമുള്ളവ കോയിക്കലുകളും കൊട്ടാരങ്ങളുമാണ്. യൂറോപ്യന് എന്ജിനീയര്മാര് രംഗത്തു വരുംമുമ്പുള്ള കൊട്ടാരങ്ങള് പോലും പ്രൗഢങ്ങളായിരുന്നില്ല. കോയിക്കലുകളില് ഏറ്റവും പഴക്കമുള്ളത് (1336) ശ്രീപാദം കൊട്ടാരം എന്ന് ഇപ്പോള് അറിയപ്പെടുന്ന ശ്രീപാദ തീര്ഥക്കര കോയിക്കലാണ്. മതിലകത്തിന്റെ വടക്കേ നടയിലുള്ള ഈ കോയിക്കല് തൃപ്പാപ്പൂര് മൂപ്പന്മാരുടെ ആസ്ഥാനമായിരുന്നു. ഇപ്പോള് കാണുന്നത് പല തവണ പുതുക്കിപ്പണിയിച്ചതാണ്. ശ്രീപദ്മനാഭസ്വാമി ക്ഷേത്രത്തിനു തൊട്ടു കിഴക്കും തെക്കു കിഴക്കും തെക്കുമായി കൊട്ടാരങ്ങളുടെ ഒരു സമുച്ചയം തന്നെയുണ്ട്. മാര്ത്താണ്ഡവര്മ, രാമവര്മ, ബാലരാമവര്മ, സ്വാതിതിരുനാള്, ആയില്യം തിരുനാള്, വിശാഖം തിരുനാള്, ശ്രീമൂലം തിരുനാള് എന്നിവര് പണിയിച്ച കൊട്ടാരങ്ങളും അനുബന്ധ മന്ദിരങ്ങളും അവയില്പ്പെടും. സ്വാതിതിരുനാള് പണിയിച്ച കുതിരമാളിക എന്ന കൊട്ടാരം അവയില് സവിശേഷതയുള്ളതാണ്. പദ്മതീര്ഥത്തിനു തെക്കു ഭാഗത്തെ നെടുനീളത്തിലുള്ള ഇരുനിലമാളികയാണ് കരുവേലപ്പുര എന്ന പഴയ സെക്രട്ടേറിയറ്റ്. അതിലാണ് സ്വാതി തിരുനാളിന്റെ കാലത്ത് സ്ഥാപിച്ച 'മേത്തന് മണി.' നവരാത്രി മണ്ഡപം എന്നും ചൊക്കിട്ടാ മണ്ഡപം എന്നും അറിയപ്പെടുന്ന നൃത്തമണ്ഡപം (നര്ത്തകികളെ ചൊക്കിട്ടകള് എന്നു പറയുമായിരുന്നു) കൊട്ടാര സമുച്ചയത്തിലെ മനോഹരമായ എടുപ്പാണ്. കോട്ടയ്ക്കകത്ത്, പടിഞ്ഞാറേ കോട്ടവാതിലിന് വടക്കു ഭാഗത്തായി മൂന്നു കോയിക്കലുകളുണ്ട്. അവയില് തെക്കേ അറ്റത്തുള്ള ശംഖുചക്രം അഥവാ സരസ്വതീവിലാസം കോയിക്കലിലാണ് കേരളവര്മ വലിയ കോയിത്തമ്പുരാന് താമസിച്ചിരുന്നത്. പദ്മവിലാസം ദിവാന് മാധവ റാവുവിന്റെ താമസത്തിനായി പണിയിച്ചതാണ്. വഴുതയ്ക്കാട്ട് ഭക്തിവിലാസം ബംഗ്ളാവ് പണിയിച്ച് ദിവാന് പി.രാജഗോപാലാചാരി (1908-14) അത് ദിവാന്റെ വാസസ്ഥലമാക്കി. അതിവിശിഷ്ടാതിഥികളെ സ്വീകരിക്കാന് 1900-ല് നിര്മിച്ചതാണ് കനകക്കുന്നു കൊട്ടാരം. അവര്ക്കു താമസിക്കാന് നിര്മിച്ചതാണ് വെള്ളയമ്പലം കൊട്ടാരം. ചിത്തിര തിരുനാള് മഹാരാജാവിനുവേണ്ടി 1934-ല് നിര്മിക്കപ്പെട്ടതാണ് കവടിയാര് കൊട്ടാരം. പട്ടത്തെ കൊട്ടാരവും സമീപത്തുള്ള തുളസീഹില് ബംഗ്ളാവും അതിവിശിഷ്ടാതിഥികള്ക്കു വേണ്ടി നിര്മിക്കപ്പെട്ടതാണ്. പട്ടം കൊട്ടാരം രാജകുടുംബത്തിനും തുളസീഹില് ബംഗ്ളാവ് സര്ക്കാരിനും കവനന്റുപ്രകാരം ലഭിച്ചു. ആദ്യത്തേതില് ഇളയരാജാവായിരുന്ന ഉത്രാടം തിരുനാളിന്റെ പേരില് ആശുപത്രിയും തുളസീഹില് ബംഗ്ളാവില് പബ്ളിക് സര്വീസ് കമ്മീഷനും പ്രവര്ത്തിക്കുന്നു.</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>ഉയര്ന്ന യൂറോപ്യന് ഉദ്യോഗസ്ഥന്മാര്ക്കു താമസിക്കാന് വേണ്ടി നിര്മിക്കപ്പെട്ട ഏതാനും വലിയ ബംഗ്ളാവുകള് ഇപ്പോള് ചരിത്ര സ്മാരകങ്ങളായിത്തീര്ന്നിരിക്കുന്നു. മഹാരാജാസ് കോളജ്, പ്രഥമാധ്യാപകനായിരുന്ന ജോണ് റോസ്സ് താമസിച്ചിരുന്ന റോസ്സ് <del class="diffchange diffchange-inline">ഹൌസ്</del>, സി.ഡബ്ള്യു.ഇ. കോട്ടണ് താമസിച്ചിരുന്ന കോട്ടണ് ഹില് ബംഗ്ളാവ്, ഹജൂര് കച്ചേരിയുടെ നിര്മാതാവും ചീഫ് എന്ജിനീയറും ആയിരുന്ന ബാര്ട്ടണ് താമസിച്ചിരുന്ന ബാര്ട്ടണ് ഹില് ബംഗ്ളാവ് എന്നിവയ്ക്ക് അവരുടെ പേരുകള് തന്നെ ലഭിച്ചു. ഇപ്പോള് മന്ത്രി മന്ദിരങ്ങളായി ഉപയോഗിക്കപ്പെടുന്ന ക്ളിഫ് <del class="diffchange diffchange-inline">ഹൌസ്</del>, ലിന്റ് ഹേഴ്സ്റ്റ് ബംഗ്ളാവ്, മന്മോഹന് പാലസ്, എസ്സന്ഡീന്, സാനഡു, തൈയ്ക്കാട് <del class="diffchange diffchange-inline">ഹൌസ് </del>എന്നിവയും, ഇപ്പോള് രാജ്ഭവന് പ്രവര്ത്തിക്കുന്ന പഴയ ഗസ്റ്റ് <del class="diffchange diffchange-inline">ഹൌസും</del>, ഇപ്പോള് ഭാഷാ ഇന്സ്റ്റിറ്റ്യൂട്ട് പ്രവര്ത്തിക്കുന്ന നാളന്ദയും (പഴയ റൊഡേഷിയന് ബംഗ്ളാവ്) ഇപ്പോള് കേരള യൂണിവേഴ്സിറ്റിയുടെ ആസ്ഥാനമായ പഴയ മന്ദിരവും ഇപ്പോള് പൊലിസ് കമ്മീഷണര് ആഫീസ് സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന മന്ദിരവും ഇപ്രകാരം ഉദ്യോഗസ്ഥന്മാര്ക്കു താമസിക്കാന് നിര്മിച്ചവയാണ്. സര്വവിജ്ഞാനകോശ ഇന്സ്റ്റിറ്റ്യൂട്ട് സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന കല്പ്പന ബംഗ്ളാവ് സി.പി. രാമസ്വാമി അദ്ദേഹത്തിന്റെ സെക്രട്ടറി ചിദംബരത്തിനുവേണ്ടി പണികഴിപ്പിച്ചതാണ്. 28 ദിവസങ്ങള്കൊണ്ടു നിര്മിച്ചു എന്ന സവിശേഷതയും ഈ കെട്ടിടത്തിനുണ്ട്. വഞ്ചിയൂരില് എസ്.എം.വി.സ്കൂള് സ്ഥിതിചെയ്തിരുന്ന കെട്ടിടം കോടതികള്ക്കു നല്കിയപ്പോള് എസ്.എം.വി.സ്കൂള് പൊലിസ് ഹെഡ്ക്വാര്ട്ടേഴ്സ് നിന്ന സ്ഥലത്തേക്കു മാറ്റുകയും പൊലിസ് ഹെഡ്ക്വാര്ട്ടേഴ്സ് വഴുതയ്ക്കാട്ട് വിലയ്ക്കുവാങ്ങിയ ദില്ക്കുഷ് ബംഗ്ളാവിലേക്കു മാറ്റുകയും ചെയ്തു. 19-ാം ശ.-ത്തില് പണിയിച്ച റസിഡന്സി ബംഗ്ളാവ് 1948-ല് ആദ്യത്തെ തിരുവിതാംകൂര് പ്രധാനമന്ത്രിയുടെ ഔദ്യോഗിക വസതിയായിരുന്നു. പിന്നീടത് ഗവണ്മെന്റ് ഗസ്റ്റ് <del class="diffchange diffchange-inline">ഹൌസ് </del>ആവുകയും കവടിയാറിലെ ഗവണ്മെന്റ് ഗസ്റ്റ് <del class="diffchange diffchange-inline">ഹൌസ് </del>1956-ല് രാജ്ഭവന് ആവുകയും ചെയ്തു. എക്സൈസ് കമ്മീഷണറായിരുന്ന വാന് റോസ് സ്വന്തം നിലയില് പണിയിച്ച വാന്റോസ് ബംഗ്ളാവ് റഷ്യന് സാംസ്കാരിക കേന്ദ്രത്തിന്റെ വകയായി.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline"><gallery></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Image:p602a.png|സെക്രട്ടറിയേറ്റ് മന്ദിരം</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Image:p602b.png|തിരുനവനന്തപുരം നഗരസഭ കാര്യാലയം</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline"></gallery></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p600c.png|thumb|left<ins class="diffchange diffchange-inline">|ചിത്രാലയം</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>ഉയര്ന്ന യൂറോപ്യന് ഉദ്യോഗസ്ഥന്മാര്ക്കു താമസിക്കാന് വേണ്ടി നിര്മിക്കപ്പെട്ട ഏതാനും വലിയ ബംഗ്ളാവുകള് ഇപ്പോള് ചരിത്ര സ്മാരകങ്ങളായിത്തീര്ന്നിരിക്കുന്നു. മഹാരാജാസ് കോളജ്, പ്രഥമാധ്യാപകനായിരുന്ന ജോണ് റോസ്സ് താമസിച്ചിരുന്ന റോസ്സ് <ins class="diffchange diffchange-inline">ഹൗസ്</ins>, സി.ഡബ്ള്യു.ഇ. കോട്ടണ് താമസിച്ചിരുന്ന കോട്ടണ് ഹില് ബംഗ്ളാവ്, ഹജൂര് കച്ചേരിയുടെ നിര്മാതാവും ചീഫ് എന്ജിനീയറും ആയിരുന്ന ബാര്ട്ടണ് താമസിച്ചിരുന്ന ബാര്ട്ടണ് ഹില് ബംഗ്ളാവ് എന്നിവയ്ക്ക് അവരുടെ പേരുകള് തന്നെ ലഭിച്ചു. ഇപ്പോള് മന്ത്രി മന്ദിരങ്ങളായി ഉപയോഗിക്കപ്പെടുന്ന ക്ളിഫ് <ins class="diffchange diffchange-inline">ഹൗസ്</ins>, ലിന്റ് ഹേഴ്സ്റ്റ് ബംഗ്ളാവ്, മന്മോഹന് പാലസ്, എസ്സന്ഡീന്, സാനഡു, തൈയ്ക്കാട് <ins class="diffchange diffchange-inline">ഹൗസ് </ins>എന്നിവയും, ഇപ്പോള് രാജ്ഭവന് പ്രവര്ത്തിക്കുന്ന പഴയ ഗസ്റ്റ് <ins class="diffchange diffchange-inline">ഹൗസും</ins>, ഇപ്പോള് ഭാഷാ ഇന്സ്റ്റിറ്റ്യൂട്ട് പ്രവര്ത്തിക്കുന്ന നാളന്ദയും (പഴയ റൊഡേഷിയന് ബംഗ്ളാവ്) ഇപ്പോള് കേരള യൂണിവേഴ്സിറ്റിയുടെ ആസ്ഥാനമായ പഴയ മന്ദിരവും ഇപ്പോള് പൊലിസ് കമ്മീഷണര് ആഫീസ് സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന മന്ദിരവും ഇപ്രകാരം ഉദ്യോഗസ്ഥന്മാര്ക്കു താമസിക്കാന് നിര്മിച്ചവയാണ്. സര്വവിജ്ഞാനകോശ ഇന്സ്റ്റിറ്റ്യൂട്ട് സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന കല്പ്പന ബംഗ്ളാവ് സി.പി. രാമസ്വാമി അദ്ദേഹത്തിന്റെ സെക്രട്ടറി ചിദംബരത്തിനുവേണ്ടി പണികഴിപ്പിച്ചതാണ്. 28 ദിവസങ്ങള്കൊണ്ടു നിര്മിച്ചു എന്ന സവിശേഷതയും ഈ കെട്ടിടത്തിനുണ്ട്. വഞ്ചിയൂരില് എസ്.എം.വി.സ്കൂള് സ്ഥിതിചെയ്തിരുന്ന കെട്ടിടം കോടതികള്ക്കു നല്കിയപ്പോള് എസ്.എം.വി.സ്കൂള് പൊലിസ് ഹെഡ്ക്വാര്ട്ടേഴ്സ് നിന്ന സ്ഥലത്തേക്കു മാറ്റുകയും പൊലിസ് ഹെഡ്ക്വാര്ട്ടേഴ്സ് വഴുതയ്ക്കാട്ട് വിലയ്ക്കുവാങ്ങിയ ദില്ക്കുഷ് ബംഗ്ളാവിലേക്കു മാറ്റുകയും ചെയ്തു. 19-ാം ശ.-ത്തില് പണിയിച്ച റസിഡന്സി ബംഗ്ളാവ് 1948-ല് ആദ്യത്തെ തിരുവിതാംകൂര് പ്രധാനമന്ത്രിയുടെ ഔദ്യോഗിക വസതിയായിരുന്നു. പിന്നീടത് ഗവണ്മെന്റ് ഗസ്റ്റ് <ins class="diffchange diffchange-inline">ഹൗസ് </ins>ആവുകയും കവടിയാറിലെ ഗവണ്മെന്റ് ഗസ്റ്റ് <ins class="diffchange diffchange-inline">ഹൗസ് </ins>1956-ല് രാജ്ഭവന് ആവുകയും ചെയ്തു. എക്സൈസ് കമ്മീഷണറായിരുന്ന വാന് റോസ് സ്വന്തം നിലയില് പണിയിച്ച വാന്റോസ് ബംഗ്ളാവ് റഷ്യന് സാംസ്കാരിക കേന്ദ്രത്തിന്റെ വകയായി.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"><gallery Caption="xxxx"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">Image:p601a.png</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">Image:p601b.png</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">Image:p601c.png</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">Image:p602a.png</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">Image:p602b.png</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></gallery></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p603a.png|thumb|left]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p603a.png|thumb|left<ins class="diffchange diffchange-inline">|നക്ഷത്രബംഗ്ളാവ് </ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p603c.png|thumb|<del class="diffchange diffchange-inline">right</del>]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p603c.png|thumb|<ins class="diffchange diffchange-inline">right|നിയമസഭാ കാര്യാലയം</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>മ്യൂസിയം, പബ്ളിക് ലൈബ്രറി, ഫൈന് ആര്ട്സ് കോളജ്, വിക്റ്റോറിയാ ജൂബിലി <del class="diffchange diffchange-inline">ടൌണ്ഹാള്</del>, സെക്രട്ടേറിയറ്റ്, യൂണിവേഴ്സിറ്റി കോളജ്, വിമന്സ് കോളജ്, ആര്ട്സ് കോളജ്, നക്ഷത്ര ബംഗ്ളാവ്, തുടങ്ങിയവയാണ് മറ്റു ചില പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള്. കാഴ്ചബംഗ്ളാവിനോടനുബന്ധിച്ച്, സിമന്റുപയോഗിക്കാതെ നിര്മിക്കപ്പെട്ടിട്ടുള്ള മുഖപ്പു(<del class="diffchange diffchange-inline">ഴമലേ</del>)കളും ചിത്രാലയവും അനന്യസാധാരണമായ ശില്പവൈഭവം പുലര്ത്തുന്നു. ഇവയൊക്കെത്തന്നെ വിനോദസഞ്ചാരികളുടെ ആകര്ഷണങ്ങളായി വിരാജിക്കുന്നു. കേരളപ്പിറവിക്കുശേഷം നിര്മിക്കപ്പെട്ട വാസ്തുവൈഭവങ്ങളില് മെഡിക്കല് കോളജ്, ആയുര്വേദ കോളജ്, വികാസ് ഭവന്, കോര്പ്പറേഷന് മന്ദിരം എന്നിവതൊട്ട് നിയമസഭാ കോംപ്ളക്സ് വരെ ഉള്പ്പെടുന്നു; ഇവയ്ക്കൊന്നുംതന്നെ ഈടിലോ <del class="diffchange diffchange-inline">ശില്പസൌഷ്ഠവത്തിലോ </del>മുന്കാലമന്ദിരങ്ങളോടു കിടനില്ക്കാനായിട്ടില്ല.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>മ്യൂസിയം, പബ്ളിക് ലൈബ്രറി, ഫൈന് ആര്ട്സ് കോളജ്, വിക്റ്റോറിയാ ജൂബിലി <ins class="diffchange diffchange-inline">ടൗണ്ഹാള്</ins>, സെക്രട്ടേറിയറ്റ്, യൂണിവേഴ്സിറ്റി കോളജ്, വിമന്സ് കോളജ്, ആര്ട്സ് കോളജ്, നക്ഷത്ര ബംഗ്ളാവ്, തുടങ്ങിയവയാണ് മറ്റു ചില പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള്. കാഴ്ചബംഗ്ളാവിനോടനുബന്ധിച്ച്, സിമന്റുപയോഗിക്കാതെ നിര്മിക്കപ്പെട്ടിട്ടുള്ള മുഖപ്പു(<ins class="diffchange diffchange-inline">gate</ins>)കളും ചിത്രാലയവും അനന്യസാധാരണമായ ശില്പവൈഭവം പുലര്ത്തുന്നു. ഇവയൊക്കെത്തന്നെ വിനോദസഞ്ചാരികളുടെ ആകര്ഷണങ്ങളായി വിരാജിക്കുന്നു. കേരളപ്പിറവിക്കുശേഷം നിര്മിക്കപ്പെട്ട വാസ്തുവൈഭവങ്ങളില് മെഡിക്കല് കോളജ്, ആയുര്വേദ കോളജ്, വികാസ് ഭവന്, കോര്പ്പറേഷന് മന്ദിരം എന്നിവതൊട്ട് നിയമസഭാ കോംപ്ളക്സ് വരെ ഉള്പ്പെടുന്നു; ഇവയ്ക്കൊന്നുംതന്നെ ഈടിലോ <ins class="diffchange diffchange-inline">ശില്പസൗഷ്ഠവത്തിലോ </ins>മുന്കാലമന്ദിരങ്ങളോടു കിടനില്ക്കാനായിട്ടില്ല.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ചന്തകള് == </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ചന്തകള് == </div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-28 17:28:36 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12491&oldid=prevTechnoworld: /* ദേവാലയങ്ങള് */2008-07-04T07:17:14Z<p><span class="autocomment">ദേവാലയങ്ങള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">07:17, 4 ജൂലൈ 2008-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 212:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 212:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>Image:p601b.png|പാളയം ജമാഅത്ത് പള്ളി</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>Image:p601b.png|പാളയം ജമാഅത്ത് പള്ളി</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>Image:p601c.png|പാളയം സെയ് ന്റ് ജോസഫ്സ് പള്ളി</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>Image:p601c.png|പാളയം സെയ് ന്റ് ജോസഫ്സ് പള്ളി</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">Image:p602a.png|സെക്രട്ടറിയേറ്റ് മന്ദിരം</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">Image:p602b.png|തിരുനവനന്തപുരം നഗരസഭ കാര്യാലയം</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div></gallery></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div></gallery></div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-28 17:28:36 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12483&oldid=prevTechnoworld: /* ദേവാലയങ്ങള് */2008-07-04T07:11:46Z<p><span class="autocomment">ദേവാലയങ്ങള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">07:11, 4 ജൂലൈ 2008-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 202:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 202:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ദേവാലയങ്ങള് == </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ദേവാലയങ്ങള് == </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p599b.png|thumb|<del class="diffchange diffchange-inline">left</del>]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p599b.png|thumb|<ins class="diffchange diffchange-inline">left|ആറ്റുകാല് ദേവീക്ഷേത്രം</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p599c.png|thumb|right]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p599c.png|thumb|right<ins class="diffchange diffchange-inline">|വെട്ടുകാട് പള്ളി</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>തിരുവനന്തപുരം നഗരത്തിന്റെ ഉത്പത്തിയും വളര്ച്ചയും ശ്രീപദ്മനാഭസ്വാമി ക്ഷേത്രവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടിരിക്കുന്നു. തിരുവനന്തപുരത്തേക്കുള്ള ആദ്യകാല പ്രവേശന കവാടമായിരുന്ന തിരുവല്ലത്തിന് അവിടത്തെ ശ്രീവല്ലഭക്ഷേത്രത്തില് നിന്നാണ് ആ പേരു ലഭിച്ചത്. പാണ്ഡ്യരാജാവായ ശ്രീമാര ശ്രീവല്ലഭന്റെ പേരില് (815-62) നിര്മിക്കപ്പെട്ടതെന്ന് കരുതുന്ന അവിടത്തെ വിഷ്ണു ക്ഷേത്രത്തില് പില്ക്കാലത്തു ശിവപ്രതിഷ്ഠയും ബ്രഹ്മാവിന്റെ പ്രതിഷ്ഠയും പരശുരാമന്റെ പ്രതിഷ്ഠയും ഉണ്ടായി. പ്രസിദ്ധമായ മാതൃതീര്ഥവും പിതൃതീര്ഥവും അവിടെയാണ്. വലിയശാല മഹാദേവ ക്ഷേത്രം രാജരാജ ചോളന്റെ തിരുവനന്തപുരം ആക്രമണത്തെ തുടര്ന്ന് (991) നിര്മിക്കപ്പെട്ടതായിരിക്കണം. അടുത്തുള്ള ചെന്തിട്ട, ആര്യശാല ക്ഷേത്രങ്ങള് പ്രാചീനമെങ്കിലും 14-ാം ശ.-ത്തിനു മുമ്പുണ്ടായിരുന്നു എന്നേ പറയാനാവൂ. ശ്രീവരാഹം ക്ഷേത്രവും ഋഷിമംഗലം ക്ഷേത്രവും 12-ാം ശ.-ത്തിനു മുമ്പുണ്ടായിരുന്നു എന്നു പറയാം. മണക്കാട് ശാസ്താ ക്ഷേത്രം, ശ്രീകണ്ഠേശ്വരം ക്ഷേത്രം, പാല്ക്കുളങ്ങര ദേവീക്ഷേത്രം, അപ്പൂപ്പന് കോവില് എന്നിവയും പെരുന്താന്നി ഇരവിപേരൂര് ക്ഷേത്രവും 17-ാം ശ.-ത്തിലുണ്ടായിരുന്നു എന്നു മാത്രമേ പറയാനാവൂ. ഉള്ളൂര് സുബ്രഹ്മണ്യ ക്ഷേത്രവും ഗൌരീശപട്ടം ക്ഷേത്രവും പ്രാചീനങ്ങള് തന്നെ. ജില്ലയിലെ പലയിടങ്ങളിലും പ്രശസ്ത ക്ഷേത്രങ്ങളുണ്ട്. പല ക്ഷേത്രങ്ങളും പിന്നീടുണ്ടായതുപോലെ പല ക്ഷേത്രങ്ങളും നശിച്ചു പോയിട്ടുമുണ്ട്. ഇന്ന് വളരെയേറെ പ്രസിദ്ധിനേടിയ ഒന്നാണ് ആറ്റുകാല് ദേവീക്ഷേത്രം. തിരുവനന്തപുരം നഗരത്തിലെ ഹൈന്ദവ ദേവാലയങ്ങളില് പഴവങ്ങാടി ഗണപതി ക്ഷേത്രത്തിനുള്ള പ്രാധാന്യം വലുതാണ്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>തിരുവനന്തപുരം നഗരത്തിന്റെ ഉത്പത്തിയും വളര്ച്ചയും ശ്രീപദ്മനാഭസ്വാമി ക്ഷേത്രവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടിരിക്കുന്നു. തിരുവനന്തപുരത്തേക്കുള്ള ആദ്യകാല പ്രവേശന കവാടമായിരുന്ന തിരുവല്ലത്തിന് അവിടത്തെ ശ്രീവല്ലഭക്ഷേത്രത്തില് നിന്നാണ് ആ പേരു ലഭിച്ചത്. പാണ്ഡ്യരാജാവായ ശ്രീമാര ശ്രീവല്ലഭന്റെ പേരില് (815-62) നിര്മിക്കപ്പെട്ടതെന്ന് കരുതുന്ന അവിടത്തെ വിഷ്ണു ക്ഷേത്രത്തില് പില്ക്കാലത്തു ശിവപ്രതിഷ്ഠയും ബ്രഹ്മാവിന്റെ പ്രതിഷ്ഠയും പരശുരാമന്റെ പ്രതിഷ്ഠയും ഉണ്ടായി. പ്രസിദ്ധമായ മാതൃതീര്ഥവും പിതൃതീര്ഥവും അവിടെയാണ്. വലിയശാല മഹാദേവ ക്ഷേത്രം രാജരാജ ചോളന്റെ തിരുവനന്തപുരം ആക്രമണത്തെ തുടര്ന്ന് (991) നിര്മിക്കപ്പെട്ടതായിരിക്കണം. അടുത്തുള്ള ചെന്തിട്ട, ആര്യശാല ക്ഷേത്രങ്ങള് പ്രാചീനമെങ്കിലും 14-ാം ശ.-ത്തിനു മുമ്പുണ്ടായിരുന്നു എന്നേ പറയാനാവൂ. ശ്രീവരാഹം ക്ഷേത്രവും ഋഷിമംഗലം ക്ഷേത്രവും 12-ാം ശ.-ത്തിനു മുമ്പുണ്ടായിരുന്നു എന്നു പറയാം. മണക്കാട് ശാസ്താ ക്ഷേത്രം, ശ്രീകണ്ഠേശ്വരം ക്ഷേത്രം, പാല്ക്കുളങ്ങര ദേവീക്ഷേത്രം, അപ്പൂപ്പന് കോവില് എന്നിവയും പെരുന്താന്നി ഇരവിപേരൂര് ക്ഷേത്രവും 17-ാം ശ.-ത്തിലുണ്ടായിരുന്നു എന്നു മാത്രമേ പറയാനാവൂ. ഉള്ളൂര് സുബ്രഹ്മണ്യ ക്ഷേത്രവും ഗൌരീശപട്ടം ക്ഷേത്രവും പ്രാചീനങ്ങള് തന്നെ. ജില്ലയിലെ പലയിടങ്ങളിലും പ്രശസ്ത ക്ഷേത്രങ്ങളുണ്ട്. പല ക്ഷേത്രങ്ങളും പിന്നീടുണ്ടായതുപോലെ പല ക്ഷേത്രങ്ങളും നശിച്ചു പോയിട്ടുമുണ്ട്. ഇന്ന് വളരെയേറെ പ്രസിദ്ധിനേടിയ ഒന്നാണ് ആറ്റുകാല് ദേവീക്ഷേത്രം. തിരുവനന്തപുരം നഗരത്തിലെ ഹൈന്ദവ ദേവാലയങ്ങളില് പഴവങ്ങാടി ഗണപതി ക്ഷേത്രത്തിനുള്ള പ്രാധാന്യം വലുതാണ്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>വലിയതുറ (മുസ്ളിം) ബീമാപള്ളി, പാളയം ജമാ അത്ത് പള്ളി എന്നിവ തിരുവനന്തപുരത്തെ പ്രധാന മുസ്ളിം പള്ളികളാണ്. പാളയത്തെ ആംഗ്ളിക്കന് പള്ളിയും എല്.എം.എസ്. പള്ളിയും 1830-നുശേഷം ഉണ്ടായവയാണ്. സിറിയന് ഓര്ത്തഡോക്സ് സഭ വക സെയ്ന്റ് ജോര്ജ് പള്ളിയും അപ്രകാരം തന്നെ. 1873-ലാണ് പാളയം സെയ്ന്റ് ജോസഫ്സ് പള്ളി സ്ഥാപിച്ചത്. ക്രിസ്തീയ സഭ വിവിധ വിഭാഗങ്ങളായി പിരിഞ്ഞതുമൂലം ഓരോ വിഭാഗത്തിനും അവരുടേതായ പള്ളികള് തിരുവനന്തപുരത്തുണ്ടായി. റോമാ സഭയുടെ ഏറ്റവും പഴക്കമുള്ള പള്ളി പേട്ടയിലുള്ളതാണെന്ന് കരുതുന്നു. 1799-ല് ആ പള്ളി ഉണ്ടായിരുന്നു. ജില്ലയിലെ പ്രധാനപ്പെട്ട മറ്റൊരു ക്രൈസ്തവ ദേവാലയമാണ് വെട്ടുകാട് പള്ളി. </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>വലിയതുറ (മുസ്ളിം) ബീമാപള്ളി, പാളയം ജമാ അത്ത് പള്ളി എന്നിവ തിരുവനന്തപുരത്തെ പ്രധാന മുസ്ളിം പള്ളികളാണ്. പാളയത്തെ ആംഗ്ളിക്കന് പള്ളിയും എല്.എം.എസ്. പള്ളിയും 1830-നുശേഷം ഉണ്ടായവയാണ്. സിറിയന് ഓര്ത്തഡോക്സ് സഭ വക സെയ്ന്റ് ജോര്ജ് പള്ളിയും അപ്രകാരം തന്നെ. 1873-ലാണ് പാളയം സെയ്ന്റ് ജോസഫ്സ് പള്ളി സ്ഥാപിച്ചത്. ക്രിസ്തീയ സഭ വിവിധ വിഭാഗങ്ങളായി പിരിഞ്ഞതുമൂലം ഓരോ വിഭാഗത്തിനും അവരുടേതായ പള്ളികള് തിരുവനന്തപുരത്തുണ്ടായി. റോമാ സഭയുടെ ഏറ്റവും പഴക്കമുള്ള പള്ളി പേട്ടയിലുള്ളതാണെന്ന് കരുതുന്നു. 1799-ല് ആ പള്ളി ഉണ്ടായിരുന്നു. ജില്ലയിലെ പ്രധാനപ്പെട്ട മറ്റൊരു ക്രൈസ്തവ ദേവാലയമാണ് വെട്ടുകാട് പള്ളി.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline"><gallery ></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Image:p601a.png|ശ്രീ പദ്മനാഭസ്വാമി ക്ഷേത്രം</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Image:p601b.png|പാളയം ജമാഅത്ത് പള്ളി</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Image:p601c.png|പാളയം സെയ് ന്റ് ജോസഫ്സ് പള്ളി</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Image:p602a.png|സെക്രട്ടറിയേറ്റ് മന്ദിരം</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Image:p602b.png|തിരുനവനന്തപുരം നഗരസഭ കാര്യാലയം</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline"></gallery></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള് ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== പ്രധാന മന്ദിരങ്ങള് ==</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-28 17:28:36 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12475&oldid=prevTechnoworld: /* ദൃശ്യശ്രാവ്യ മാധ്യമങ്ങള് */2008-07-04T07:03:40Z<p><span class="autocomment">ദൃശ്യശ്രാവ്യ മാധ്യമങ്ങള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">07:03, 4 ജൂലൈ 2008-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 182:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 182:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ദൃശ്യശ്രാവ്യ മാധ്യമങ്ങള് ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ദൃശ്യശ്രാവ്യ മാധ്യമങ്ങള് ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p598b.png|thumb|left]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p598b.png|thumb|left<ins class="diffchange diffchange-inline">|ആകാശവാണി നിലയം</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p599a.png|thumb|right]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[Image:p599a.png|thumb|right<ins class="diffchange diffchange-inline">|ദൂരദര്ഷന് കേന്ദ്രം</ins>]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1943-ലാണ് പാളയത്തുനിന്ന് തിരുവനന്തപുരം റേഡിയോ സ്റ്റേഷന് പ്രവര്ത്തനമാരംഭിച്ചത്. തുടക്കത്തില് ആഴ്ചയില് ഒരിക്കല് മാത്രം പ്രക്ഷേപണം ഉണ്ടായിരുന്നത് 1947 മുതല് ദിവസവും വൈകിട്ട് പ്രക്ഷേപണം തുടങ്ങി. 1950-ല് തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്നുമുള്ള പ്രക്ഷേപണം ആകാശവാണി ഏറ്റെടുത്ത് ഭക്തിവിലാസം ബംഗ്ളാവില് പ്രവര്ത്തനം തുടങ്ങി. </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1943-ലാണ് പാളയത്തുനിന്ന് തിരുവനന്തപുരം റേഡിയോ സ്റ്റേഷന് പ്രവര്ത്തനമാരംഭിച്ചത്. തുടക്കത്തില് ആഴ്ചയില് ഒരിക്കല് മാത്രം പ്രക്ഷേപണം ഉണ്ടായിരുന്നത് 1947 മുതല് ദിവസവും വൈകിട്ട് പ്രക്ഷേപണം തുടങ്ങി. 1950-ല് തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്നുമുള്ള പ്രക്ഷേപണം ആകാശവാണി ഏറ്റെടുത്ത് ഭക്തിവിലാസം ബംഗ്ളാവില് പ്രവര്ത്തനം തുടങ്ങി. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-28 17:28:36 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%A4%E0%B4%BF%E0%B4%B0%E0%B5%81%E0%B4%B5%E0%B4%A8%E0%B4%A8%E0%B5%8D%E0%B4%A4%E0%B4%AA%E0%B5%81%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=12472&oldid=prevTechnoworld: /* പത്രപ്രവര്ത്തനം */2008-07-04T07:00:40Z<p><span class="autocomment">പത്രപ്രവര്ത്തനം</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">07:00, 4 ജൂലൈ 2008-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 178:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 178:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== പത്രപ്രവര്ത്തനം ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== പത്രപ്രവര്ത്തനം ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>ദിനപ്പത്രങ്ങള്, വാരികകള്, മാസികകള് എന്നീ വകയില് ഒട്ടേറെയെണ്ണത്തിന് തിരുവനന്തപുരം ജന്മം നല്കിയിട്ടുണ്ട്. അവയില് മിക്കവയും അല്പായുസ്സുകളായിരുന്നു. സി.വി.രാമന്പിള്ളയുടെ ആദ്യസംരംഭമായ പേട്രിയറ്റ് ആണ് ഈ രംഗത്തു തുടക്കം കുറിച്ചത്. അത് പെട്ടെന്നു തന്നെ നിലച്ചു. 1886-ല് മലയാളി ദിനപ്പത്രം ആരംഭിച്ചപ്പോള് അന്ന് മലയാളി സമാജത്തിന്റെ സെക്രട്ടറിയായിരുന്ന സി.വി. അതിന്റെ പത്രാധിപരായി. 1900-ല് കെ.രാമകൃഷ്ണപിള്ളയുടെ പത്രാധിപത്യത്തില് അത് കൊല്ലത്തുനിന്നു പ്രസിദ്ധീകരിച്ചു. 1904-ല് അദ്ദേഹം അതില്നിന്നു വിരമിച്ചു. വീണ്ടും തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്നു പ്രസിദ്ധീകൃതമായ മലയാളി പിന്നീട് നിന്നുപോയി. മലയാളിയില് നിന്നു വിരമിച്ച കെ.രാമകൃഷ്ണപിള്ള 1906-ല് കേരളന് എന്ന പേരില് ഒരു മാസിക തുടങ്ങി. കെ.നാരായണക്കുരുക്കളുടെ ഉദയഭാനു എന്ന രാഷ്ട്രീയ നോവല് ഖണ്ഡശഃ പ്രസിദ്ധീകരിച്ചത് കോളിളക്കം സൃഷ്ടിച്ചു. സ്വതന്ത്ര പത്രപ്രവര്ത്തനം സാധ്യമല്ലാതെവന്നപ്പോള് വക്കം <del class="diffchange diffchange-inline">മൌലവിയുടെ </del>സ്വദേശാഭിമാനി വാരികയുടെ പത്രാധിപരായി. വാരികയായി തുടങ്ങിയത് ആഴ്ചയില് രണ്ടും മൂന്നുമായി വളര്ന്നപ്പോള് നിരന്തരമായ വിമര്ശനങ്ങള്ക്കു ശരവ്യമായ സര്ക്കാര് 1910-ല് പത്രം കണ്ടുകെട്ടുകയും രാമകൃഷ്ണപിള്ളയെ നാടുകടത്തുകയും ചെയ്തു. 1918-ല് കുന്നത്തു ജനാര്ദനമേനോന് സമദര്ശി എന്ന വാരിക പ്രസിദ്ധീകരിച്ചു. 1922-ല് അതിന്റെ പത്രാധിപരായ എ.ബാലകൃഷ്ണപിള്ള <del class="diffchange diffchange-inline">പത്രസ്വാതന്ത്യ്രം </del>ഉയര്ത്തിപ്പിടിച്ച് സാമൂഹ്യപരിഷ്കരണ യജ്ഞമാരംഭിച്ചു. ദിവാന് വാട്സിന്റെ കുപ്രസിദ്ധമായ പത്രമാരണനിയമം വന്നതോടെ ബാലകൃഷ്ണപിള്ള പത്രാധിപത്യം രാജിവച്ച് 1930-ല് സ്വന്തം നിലയില് പ്രബോധന് എന്ന മാസിക ആരംഭിച്ചു. സര്ക്കാര് ഇടപെട്ട് മൂന്ന് മാസത്തിനുശേഷം ലൈസന്സ് റദ്ദാക്കി. ഉടന്തന്നെ മറ്റൊരാളുടെ ലൈസന്സ് ഉപയോഗിച്ച് കേസരി എന്ന വാരിക തുടങ്ങി. സര്ക്കാരിനെതിരായ വിമര്ശനം ശക്തമായപ്പോള് വീണ്ടും സര്ക്കാര് ഇടപെട്ടു. 1935-ല് കേസരി നിര്ത്തിവച്ചശേഷം കേസരി ബാലകൃഷ്ണപിള്ള എഴുത്തുകാരുടെ ഗുരുവായി കഴിഞ്ഞു. ശരിയോ തെറ്റോ, വികടന്, സഹൃദയ, നവയുഗം, തനിനിറം എന്നീ വാരികകളും, നാരദന്, ചിരിയോ ചിരി എന്നീ വിനോദ വാരികകളും തിരുവനന്തപുരത്തു നിന്നു പ്രസിദ്ധീകരിച്ചിരുന്നു. 1911-ല് സി.വി.കുഞ്ഞുരാമന് മയ്യനാട്ടുനിന്നും പ്രസിദ്ധീകരിച്ചു തുടങ്ങിയ <del class="diffchange diffchange-inline">കേരളകൌമുദി </del>വാരിക 1940-ല് അദ്ദേഹത്തിന്റെ പുത്രനായ കെ.സുകുമാരന്റെ പത്രാധിപത്യത്തില് തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്ന് ദിനപത്രമായി പ്രസിദ്ധീകരണമാരംഭിച്ചു. കേരളത്തിലെ ഏറ്റവും പ്രചാരമുള്ള ദിനപ്പത്രങ്ങളിലൊന്നായി അതിപ്പോഴും തുടരുന്നു. കെ.ബാലകൃഷ്ണന് പത്രാധിപരായി ഏറെ ശ്രദ്ധ പിടിച്ചുപറ്റിയ <del class="diffchange diffchange-inline">കൌമുദി </del>വാരിക 1949 മുതല് ഒന്നര ദശാബ്ദം നിലനിന്നു. <del class="diffchange diffchange-inline">കേരളകൌമുദി </del>പ്രസിദ്ധീകരണമായ <del class="diffchange diffchange-inline">കലാകൌമുദി </del>ഇന്നും തുടരുന്നുണ്ട്. 1974-ല് തുടങ്ങിയ സതേണ് സ്റ്റാര് എന്ന ദിനപത്രം ഇന്നും നിലനില്ക്കുന്നു. കെ.കാര്ത്തികേയന്റെ പത്രാധിപത്യത്തില് പ്രസിദ്ധീകരിച്ചിരുന്ന പൊതുജനം എന്ന സായാഹ്നപത്രം പട്ടണത്തില് നല്ല പ്രചാരത്തിലിരുന്നു. പ്രസിദ്ധമായ മാതൃഭൂമി ദിനപത്രത്തിന്റെ എഡിഷന് തിരുവനന്തപുരത്ത് 1980-ല് ആരംഭിച്ചതു മുതല് മറ്റു പല പ്രമുഖ ദിനപത്രങ്ങളും തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്നു പ്രസിദ്ധീകരണമാരംഭിച്ചു. മലയാള മനോരമ (1987), ദേശാഭിമാനി (1989), ജന്മഭൂമി (1995), രാഷ്ട്രദീപിക (1995), മാധ്യമം (1996) എന്നീ മലയാള പത്രങ്ങളും ദ് ഹിന്ദു (1945), ദ് ഇന്ത്യന് എക്സ്പ്രസ് (1955) എന്നീ ഇംഗ്ളീഷ് പത്രങ്ങളും അതില്പ്പെടും.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>ദിനപ്പത്രങ്ങള്, വാരികകള്, മാസികകള് എന്നീ വകയില് ഒട്ടേറെയെണ്ണത്തിന് തിരുവനന്തപുരം ജന്മം നല്കിയിട്ടുണ്ട്. അവയില് മിക്കവയും അല്പായുസ്സുകളായിരുന്നു. സി.വി.രാമന്പിള്ളയുടെ ആദ്യസംരംഭമായ <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>പേട്രിയറ്റ്<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>ആണ് ഈ രംഗത്തു തുടക്കം കുറിച്ചത്. അത് പെട്ടെന്നു തന്നെ നിലച്ചു. 1886-ല് മലയാളി ദിനപ്പത്രം ആരംഭിച്ചപ്പോള് അന്ന് മലയാളി സമാജത്തിന്റെ സെക്രട്ടറിയായിരുന്ന സി.വി. അതിന്റെ പത്രാധിപരായി. 1900-ല് കെ.രാമകൃഷ്ണപിള്ളയുടെ പത്രാധിപത്യത്തില് അത് കൊല്ലത്തുനിന്നു പ്രസിദ്ധീകരിച്ചു. 1904-ല് അദ്ദേഹം അതില്നിന്നു വിരമിച്ചു. വീണ്ടും തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്നു പ്രസിദ്ധീകൃതമായ <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>മലയാളി<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>പിന്നീട് നിന്നുപോയി. മലയാളിയില് നിന്നു വിരമിച്ച കെ.രാമകൃഷ്ണപിള്ള 1906-ല് <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>കേരളന്<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>എന്ന പേരില് ഒരു മാസിക തുടങ്ങി. കെ.നാരായണക്കുരുക്കളുടെ <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>ഉദയഭാനു<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>എന്ന രാഷ്ട്രീയ നോവല് ഖണ്ഡശഃ പ്രസിദ്ധീകരിച്ചത് കോളിളക്കം സൃഷ്ടിച്ചു. സ്വതന്ത്ര പത്രപ്രവര്ത്തനം സാധ്യമല്ലാതെവന്നപ്പോള് വക്കം <ins class="diffchange diffchange-inline">മൗലവിയുടെ </ins>സ്വദേശാഭിമാനി വാരികയുടെ പത്രാധിപരായി. വാരികയായി തുടങ്ങിയത് ആഴ്ചയില് രണ്ടും മൂന്നുമായി വളര്ന്നപ്പോള് നിരന്തരമായ വിമര്ശനങ്ങള്ക്കു ശരവ്യമായ സര്ക്കാര് 1910-ല് പത്രം കണ്ടുകെട്ടുകയും രാമകൃഷ്ണപിള്ളയെ നാടുകടത്തുകയും ചെയ്തു. 1918-ല് കുന്നത്തു ജനാര്ദനമേനോന് <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>സമദര്ശി<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>എന്ന വാരിക പ്രസിദ്ധീകരിച്ചു. 1922-ല് അതിന്റെ പത്രാധിപരായ എ.ബാലകൃഷ്ണപിള്ള <ins class="diffchange diffchange-inline">പത്രസ്വാതന്ത്യം </ins>ഉയര്ത്തിപ്പിടിച്ച് സാമൂഹ്യപരിഷ്കരണ യജ്ഞമാരംഭിച്ചു. ദിവാന് വാട്സിന്റെ കുപ്രസിദ്ധമായ <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>പത്രമാരണനിയമം<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>വന്നതോടെ ബാലകൃഷ്ണപിള്ള പത്രാധിപത്യം രാജിവച്ച് 1930-ല് സ്വന്തം നിലയില് <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>പ്രബോധന്<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>എന്ന മാസിക ആരംഭിച്ചു. സര്ക്കാര് ഇടപെട്ട് മൂന്ന് മാസത്തിനുശേഷം ലൈസന്സ് റദ്ദാക്കി. ഉടന്തന്നെ മറ്റൊരാളുടെ ലൈസന്സ് ഉപയോഗിച്ച് <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>കേസരി<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>എന്ന വാരിക തുടങ്ങി. സര്ക്കാരിനെതിരായ വിമര്ശനം ശക്തമായപ്പോള് വീണ്ടും സര്ക്കാര് ഇടപെട്ടു. 1935-ല് കേസരി നിര്ത്തിവച്ചശേഷം കേസരി ബാലകൃഷ്ണപിള്ള എഴുത്തുകാരുടെ ഗുരുവായി കഴിഞ്ഞു. ശരിയോ തെറ്റോ, വികടന്, സഹൃദയ, നവയുഗം, തനിനിറം എന്നീ വാരികകളും, നാരദന്, ചിരിയോ ചിരി എന്നീ വിനോദ വാരികകളും തിരുവനന്തപുരത്തു നിന്നു പ്രസിദ്ധീകരിച്ചിരുന്നു. 1911-ല് സി.വി.കുഞ്ഞുരാമന് മയ്യനാട്ടുനിന്നും പ്രസിദ്ധീകരിച്ചു തുടങ്ങിയ <ins class="diffchange diffchange-inline">കേരളകൗമുദി </ins>വാരിക 1940-ല് അദ്ദേഹത്തിന്റെ പുത്രനായ കെ.സുകുമാരന്റെ പത്രാധിപത്യത്തില് തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്ന് ദിനപത്രമായി പ്രസിദ്ധീകരണമാരംഭിച്ചു. കേരളത്തിലെ ഏറ്റവും പ്രചാരമുള്ള ദിനപ്പത്രങ്ങളിലൊന്നായി അതിപ്പോഴും തുടരുന്നു. കെ.ബാലകൃഷ്ണന് പത്രാധിപരായി ഏറെ ശ്രദ്ധ പിടിച്ചുപറ്റിയ <ins class="diffchange diffchange-inline">കൗമുദി </ins>വാരിക 1949 മുതല് ഒന്നര ദശാബ്ദം നിലനിന്നു. <ins class="diffchange diffchange-inline">കേരളകൗമുദി </ins>പ്രസിദ്ധീകരണമായ <ins class="diffchange diffchange-inline">കലാകൗമുദി </ins>ഇന്നും തുടരുന്നുണ്ട്. 1974-ല് തുടങ്ങിയ സതേണ് സ്റ്റാര് എന്ന ദിനപത്രം ഇന്നും നിലനില്ക്കുന്നു. കെ.കാര്ത്തികേയന്റെ പത്രാധിപത്യത്തില് പ്രസിദ്ധീകരിച്ചിരുന്ന പൊതുജനം എന്ന സായാഹ്നപത്രം പട്ടണത്തില് നല്ല പ്രചാരത്തിലിരുന്നു. പ്രസിദ്ധമായ മാതൃഭൂമി ദിനപത്രത്തിന്റെ എഡിഷന് തിരുവനന്തപുരത്ത് 1980-ല് ആരംഭിച്ചതു മുതല് മറ്റു പല പ്രമുഖ ദിനപത്രങ്ങളും തിരുവനന്തപുരത്തുനിന്നു പ്രസിദ്ധീകരണമാരംഭിച്ചു. <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>മലയാള മനോരമ<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>(1987), <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>ദേശാഭിമാനി<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>(1989), <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>ജന്മഭൂമി<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>(1995), <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>രാഷ്ട്രദീപിക<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>(1995), <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>മാധ്യമം<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>(1996) എന്നീ മലയാള പത്രങ്ങളും <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>ദ് ഹിന്ദു<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>(1945), <ins class="diffchange diffchange-inline">''</ins>ദ് ഇന്ത്യന് എക്സ്പ്രസ്<ins class="diffchange diffchange-inline">'' </ins>(1955) എന്നീ ഇംഗ്ളീഷ് പത്രങ്ങളും അതില്പ്പെടും.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ദൃശ്യശ്രാവ്യ മാധ്യമങ്ങള് ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>== ദൃശ്യശ്രാവ്യ മാധ്യമങ്ങള് ==</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-28 17:28:36 -->
</table>Technoworld