http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&feed=atom&action=historyചലച്ചിത്രം - നാള്വഴി2024-03-29T12:19:12Zവിക്കിയില് ഈ താളിന്റെ നാള്വഴിMediaWiki 1.14.0http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=74001&oldid=prevTechnoworld: /* ഷോട്ടുകളുടെ ക്ഷേത്രഗണിതം */2016-04-18T15:40:50Z<p><span class="autocomment">ഷോട്ടുകളുടെ ക്ഷേത്രഗണിതം</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">15:40, 18 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 365:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 365:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====ഷോട്ടുകളുടെ ക്ഷേത്രഗണിതം==== </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====ഷോട്ടുകളുടെ ക്ഷേത്രഗണിതം==== </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Inspection.png|200px|thumb|'ഇന്സെപ്ഷന്' എന്ന ചലച്ചിത്രത്തിന്റെ ചിത്രീകരണം]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ആദ്യകാലത്ത് നാടകത്തിലെന്നപോലെ തുടക്കംമുതല് അവസാനം വരെ തുടര്ച്ചയായാണ് സിനിമയില് കഥകള് ചിത്രീകരിച്ചിരുന്നത്. വിവിധ വലുപ്പമുള്ളവ പ്രത്യേകം പ്രത്യേകം ഷോട്ടുകളായി തിരിക്കുന്ന രീതിയോ ചിത്രീകരണം ഇടയ്ക്കുവച്ചു നിര്ത്തി പിന്നീടും തുടരുന്ന സംവിധാനമോ അക്കാലത്ത് ഉണ്ടായിരുന്നില്ല. ക്യാമറയ്ക്ക് മുന്നില് ആദ്യവസാനം നടക്കുന്ന നാടകം. അതായിരുന്നു ആദ്യകാലത്തെ രീതി. സംഭവത്തെ അനേകം ഷോട്ടുകളിലൂടെ ക്യാമറസ്ഥാനങ്ങള് മാറ്റിമാറ്റി പകര്ത്തിയെടുത്താല് കാഴ്ചക്കാരന്റെ ശ്രദ്ധയെ കൂടുതല് ആകര്ഷിക്കാന് കഴിയുമെന്നും സ്വതന്ത്രമായി ഇഷ്ടമുള്ളപ്പോള് നിര്ത്തി വീണ്ടും ചിത്രീകരണം തുടരാമെന്നും തിരിച്ചറിഞ്ഞതോടെ ഷോട്ടുകളുടെ തരംതിരിവും ലക്ഷണനിര്ണയവുമൊക്കെ തുടങ്ങി. ഇത്തരത്തില് രൂപംകൊടുക്കുന്ന വിവിധ ഷോട്ടുകളെ ചിത്രീകരണവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടിരിക്കുന്ന എല്ലാവര്ക്കും വേഗത്തില് മനസ്സിലാക്കാന് വേണ്ടി ലക്ഷണമനുസരിച്ച് ഓരോ ഷോട്ടുകള്ക്കും പ്രത്യേക പേരുകളും നല്കിയിരിക്കുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ആദ്യകാലത്ത് നാടകത്തിലെന്നപോലെ തുടക്കംമുതല് അവസാനം വരെ തുടര്ച്ചയായാണ് സിനിമയില് കഥകള് ചിത്രീകരിച്ചിരുന്നത്. വിവിധ വലുപ്പമുള്ളവ പ്രത്യേകം പ്രത്യേകം ഷോട്ടുകളായി തിരിക്കുന്ന രീതിയോ ചിത്രീകരണം ഇടയ്ക്കുവച്ചു നിര്ത്തി പിന്നീടും തുടരുന്ന സംവിധാനമോ അക്കാലത്ത് ഉണ്ടായിരുന്നില്ല. ക്യാമറയ്ക്ക് മുന്നില് ആദ്യവസാനം നടക്കുന്ന നാടകം. അതായിരുന്നു ആദ്യകാലത്തെ രീതി. സംഭവത്തെ അനേകം ഷോട്ടുകളിലൂടെ ക്യാമറസ്ഥാനങ്ങള് മാറ്റിമാറ്റി പകര്ത്തിയെടുത്താല് കാഴ്ചക്കാരന്റെ ശ്രദ്ധയെ കൂടുതല് ആകര്ഷിക്കാന് കഴിയുമെന്നും സ്വതന്ത്രമായി ഇഷ്ടമുള്ളപ്പോള് നിര്ത്തി വീണ്ടും ചിത്രീകരണം തുടരാമെന്നും തിരിച്ചറിഞ്ഞതോടെ ഷോട്ടുകളുടെ തരംതിരിവും ലക്ഷണനിര്ണയവുമൊക്കെ തുടങ്ങി. ഇത്തരത്തില് രൂപംകൊടുക്കുന്ന വിവിധ ഷോട്ടുകളെ ചിത്രീകരണവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടിരിക്കുന്ന എല്ലാവര്ക്കും വേഗത്തില് മനസ്സിലാക്കാന് വേണ്ടി ലക്ഷണമനുസരിച്ച് ഓരോ ഷോട്ടുകള്ക്കും പ്രത്യേക പേരുകളും നല്കിയിരിക്കുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഇന്ന് ദൃശ്യഭാഷയുടെ അടിസ്ഥാനഘടകം ഷോട്ടുകളാണ്. അതില് ഉള്പ്പെട്ടുവരുന്ന ആളുകളെയും വസ്തുക്കളെയും ആധാരമാക്കിയാണ് ഷോട്ടിന്റെ പേരുകള് നിര്ണയിക്കപ്പെട്ടത്. ദൃശ്യവസ്തുവിന്റെ പ്രതിച്ഛായയുടെ വലുപ്പം, ക്യാമറയില്നിന്നും അതിനുള്ള അകലം, ഷോട്ടിന്റെ സ്വഭാവം, ഉപയോഗിക്കുന്ന സാങ്കേതികത, കോമ്പോസിഷന്, വീക്ഷണകോണം എന്നീ ഘടകങ്ങളെ ആധാരമാക്കി ഓരോ ഷോട്ടിനും പ്രത്യേകം പേരും ഉപയോഗവും അര്ഥസംവേദനവും കല്പിച്ചിരിക്കുന്നു. ഇത്തരത്തില് ഷോട്ടുകളെ വലുപ്പം, എണ്ണം, ദൃശ്യകോണം, ആശയം, സാങ്കേതികത, ക്യാമറയുടെ ചലനം എന്നീ വിഭാഗങ്ങളായി തിരിച്ചിരിക്കുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഇന്ന് ദൃശ്യഭാഷയുടെ അടിസ്ഥാനഘടകം ഷോട്ടുകളാണ്. അതില് ഉള്പ്പെട്ടുവരുന്ന ആളുകളെയും വസ്തുക്കളെയും ആധാരമാക്കിയാണ് ഷോട്ടിന്റെ പേരുകള് നിര്ണയിക്കപ്പെട്ടത്. ദൃശ്യവസ്തുവിന്റെ പ്രതിച്ഛായയുടെ വലുപ്പം, ക്യാമറയില്നിന്നും അതിനുള്ള അകലം, ഷോട്ടിന്റെ സ്വഭാവം, ഉപയോഗിക്കുന്ന സാങ്കേതികത, കോമ്പോസിഷന്, വീക്ഷണകോണം എന്നീ ഘടകങ്ങളെ ആധാരമാക്കി ഓരോ ഷോട്ടിനും പ്രത്യേകം പേരും ഉപയോഗവും അര്ഥസംവേദനവും കല്പിച്ചിരിക്കുന്നു. ഇത്തരത്തില് ഷോട്ടുകളെ വലുപ്പം, എണ്ണം, ദൃശ്യകോണം, ആശയം, സാങ്കേതികത, ക്യാമറയുടെ ചലനം എന്നീ വിഭാഗങ്ങളായി തിരിച്ചിരിക്കുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del class="diffchange diffchange-inline"> </del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====ഷൂട്ടിങ്====</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====ഷൂട്ടിങ്====</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:12 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73999&oldid=prevTechnoworld: /* ഛായാഗ്രഹണം */2016-04-18T15:34:51Z<p><span class="autocomment">ഛായാഗ്രഹണം</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">15:34, 18 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 335:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 335:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Pg 710 Scree.png|300px|right]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Pg 710 Scree.png|300px|right]]</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:SRII.png|200px|thumb|ആരിഫ്ളെക്സ് SRII SR 16]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>സാങ്കേതിക രംഗത്ത് മുന്നില് നില്ക്കുന്ന ഹോളിവുഡില് സിനിമയിലെ ഒരു സീന് പോലും പകര്ത്തുന്നതിനായി നിരവധി ക്യാമറകള് ഒരേ സമയം ഉപയോഗിച്ചു പോരുന്നു. ഇതിനായി മുഖ്യക്യാമറാമാനുകീഴില് നിരവധി ക്യാമറാമാന്മാര് ഒരേ സമയം പ്രവര്ത്തിക്കുന്നു. അത്യന്തം സങ്കീര്ണതയേറിയ ഛായാഗ്രഹണത്തെ സിനിമയിലെ ഒരു പ്രധാന ശാഖയായി പരിണമിപ്പിക്കുന്ന മുഖ്യ ക്യാമറാമാന്റെ സേവനത്തെ 'ഡയറക്ഷന് ഒഫ് സിനിമാറ്റോഗ്രഫി' എന്നു ടൈറ്റിലുകളില് രേഖപ്പെടുത്തിവരാറുണ്ട്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>സാങ്കേതിക രംഗത്ത് മുന്നില് നില്ക്കുന്ന ഹോളിവുഡില് സിനിമയിലെ ഒരു സീന് പോലും പകര്ത്തുന്നതിനായി നിരവധി ക്യാമറകള് ഒരേ സമയം ഉപയോഗിച്ചു പോരുന്നു. ഇതിനായി മുഖ്യക്യാമറാമാനുകീഴില് നിരവധി ക്യാമറാമാന്മാര് ഒരേ സമയം പ്രവര്ത്തിക്കുന്നു. അത്യന്തം സങ്കീര്ണതയേറിയ ഛായാഗ്രഹണത്തെ സിനിമയിലെ ഒരു പ്രധാന ശാഖയായി പരിണമിപ്പിക്കുന്ന മുഖ്യ ക്യാമറാമാന്റെ സേവനത്തെ 'ഡയറക്ഷന് ഒഫ് സിനിമാറ്റോഗ്രഫി' എന്നു ടൈറ്റിലുകളില് രേഖപ്പെടുത്തിവരാറുണ്ട്.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:12 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73952&oldid=prevTechnoworld: /* ഉപസംഹാരം */2016-04-12T15:35:32Z<p><span class="autocomment">ഉപസംഹാരം</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">15:35, 12 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,057:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,057:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>സാങ്കേതികവിദ്യയിലെ പുരോഗതിക്കും സംവേദനത്തിലെ മാറ്റങ്ങള്ക്കുമനുസൃതമായി ചലച്ചിത്രരംഗത്തും കാലികമായ മാറ്റങ്ങള് സംഭവിക്കുന്നുണ്ട്. സ്പെഷല് ഇഫക്ട്സിലും അനിമേഷനിലും വലിയ പരീക്ഷണങ്ങള് നടക്കുന്നത് ഹോളിവുഡില് തന്നെയാണ്. അതേസമയം ചലച്ചിത്രകലയുടെ ആഖ്യാനത്തില് യൂറോപ്യന്-ലാറ്റിനമേരിക്കന് ചിത്രങ്ങള് പുതിയ പാതകള് വെട്ടിത്തുറന്നു. ഏഷ്യന് ആഫ്രിക്കന്, മഗ്രിബ്, അറബ് സിനിമകള് ഉപഭൂഖണ്ഡങ്ങളുടെ രാഷ്ട്രീയം പ്രമേയമാക്കുമ്പോഴും അവതരണത്തിലും ആഖ്യാനത്തിലും പുത്തന് സങ്കേതങ്ങളെ ഉപയോഗപ്പെടുത്തുന്നു. ചുരുക്കത്തില് രാഷ്ട്രങ്ങളുടെയും ഭാഷകളുടെയും അതിര്വരമ്പുകള് ഇല്ലാതായിക്കൊണ്ടിരിക്കുന്നു. അതേസമയം പുത്തന് സാങ്കേതികവിദ്യയുടെ വിപ്ലവകാലത്ത് ലോകസിനിമ നേരിടുന്ന വലിയ വെല്ലുവിളി 'പൈറസി'യാണ്. കോടിക്കണക്കിനു രൂപ മുതല്മുടക്കി ചിത്രീകരിക്കുന്ന ചിത്രങ്ങള് വ്യാജ സിഡി/ഡിവിഡി/രൂപത്തിലും ഇന്റര്നെറ്റിലെ വിവിധ വെബ്സൈറ്റുകളിലും പ്രചരിക്കുന്നു. ടെലിവിഷന്റെ വ്യാപനത്തോടെ തിരിച്ചടികള് നേരിട്ടുകൊണ്ടിരിക്കുന്ന ചലച്ചിത്രരംഗം ഇതോടെ കൂടുതല് പ്രതിസന്ധിയിലായിരിക്കുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>സാങ്കേതികവിദ്യയിലെ പുരോഗതിക്കും സംവേദനത്തിലെ മാറ്റങ്ങള്ക്കുമനുസൃതമായി ചലച്ചിത്രരംഗത്തും കാലികമായ മാറ്റങ്ങള് സംഭവിക്കുന്നുണ്ട്. സ്പെഷല് ഇഫക്ട്സിലും അനിമേഷനിലും വലിയ പരീക്ഷണങ്ങള് നടക്കുന്നത് ഹോളിവുഡില് തന്നെയാണ്. അതേസമയം ചലച്ചിത്രകലയുടെ ആഖ്യാനത്തില് യൂറോപ്യന്-ലാറ്റിനമേരിക്കന് ചിത്രങ്ങള് പുതിയ പാതകള് വെട്ടിത്തുറന്നു. ഏഷ്യന് ആഫ്രിക്കന്, മഗ്രിബ്, അറബ് സിനിമകള് ഉപഭൂഖണ്ഡങ്ങളുടെ രാഷ്ട്രീയം പ്രമേയമാക്കുമ്പോഴും അവതരണത്തിലും ആഖ്യാനത്തിലും പുത്തന് സങ്കേതങ്ങളെ ഉപയോഗപ്പെടുത്തുന്നു. ചുരുക്കത്തില് രാഷ്ട്രങ്ങളുടെയും ഭാഷകളുടെയും അതിര്വരമ്പുകള് ഇല്ലാതായിക്കൊണ്ടിരിക്കുന്നു. അതേസമയം പുത്തന് സാങ്കേതികവിദ്യയുടെ വിപ്ലവകാലത്ത് ലോകസിനിമ നേരിടുന്ന വലിയ വെല്ലുവിളി 'പൈറസി'യാണ്. കോടിക്കണക്കിനു രൂപ മുതല്മുടക്കി ചിത്രീകരിക്കുന്ന ചിത്രങ്ങള് വ്യാജ സിഡി/ഡിവിഡി/രൂപത്തിലും ഇന്റര്നെറ്റിലെ വിവിധ വെബ്സൈറ്റുകളിലും പ്രചരിക്കുന്നു. ടെലിവിഷന്റെ വ്യാപനത്തോടെ തിരിച്ചടികള് നേരിട്ടുകൊണ്ടിരിക്കുന്ന ചലച്ചിത്രരംഗം ഇതോടെ കൂടുതല് പ്രതിസന്ധിയിലായിരിക്കുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>(തോട്ടം രാജശേഖരന്, ഡോ. മുരളീകൃഷ്ണ, എം.ആര്. രാജേഷ്; സ.പ.)</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>(തോട്ടം രാജശേഖരന്, ഡോ. മുരളീകൃഷ്ണ<ins class="diffchange diffchange-inline">, മധു ഇറവന്ങ്കര</ins>, എം.ആര്. രാജേഷ്; സ.പ.)</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73876&oldid=prevTechnoworld: /* പുരസ്കാരങ്ങള് */2016-04-11T15:44:51Z<p><span class="autocomment">പുരസ്കാരങ്ങള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">15:44, 11 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,039:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,039:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1955-ല് നീലക്കുയില് (രാമുകാര്യാട്ട് & പി. ഭാസ്ക്കരന്), 1958-ല് പാടാത്ത പൈങ്കിളി (പി. സുബ്രഹ്മണ്യം), 1962-ല് മുടിയനായ പുത്രന് (രാമുകാര്യാട്ട്), 1964-ല് നിണമണിഞ്ഞ കാല്പാടുകള് (എന്.എന്. പിഷാരടി), 1965-ല് തച്ചോളി ഒതേനന് (എസ്.എസ്. രാജന്), 1966-ല് കാവ്യമേള (എം. കൃഷ്ണന് നായര്), 1967-ല് കുഞ്ഞാലിമരയ്ക്കാര് (എസ്.എസ്. രാജ) എന്നിവയാണ് മികച്ച മലയാളചിത്രത്തിനുള്ള ദേശീയ അവാര്ഡ് നേടിയത്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1955-ല് നീലക്കുയില് (രാമുകാര്യാട്ട് & പി. ഭാസ്ക്കരന്), 1958-ല് പാടാത്ത പൈങ്കിളി (പി. സുബ്രഹ്മണ്യം), 1962-ല് മുടിയനായ പുത്രന് (രാമുകാര്യാട്ട്), 1964-ല് നിണമണിഞ്ഞ കാല്പാടുകള് (എന്.എന്. പിഷാരടി), 1965-ല് തച്ചോളി ഒതേനന് (എസ്.എസ്. രാജന്), 1966-ല് കാവ്യമേള (എം. കൃഷ്ണന് നായര്), 1967-ല് കുഞ്ഞാലിമരയ്ക്കാര് (എസ്.എസ്. രാജ) എന്നിവയാണ് മികച്ച മലയാളചിത്രത്തിനുള്ള ദേശീയ അവാര്ഡ് നേടിയത്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Award01.png<del class="diffchange diffchange-inline">|500px</del>]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Award01.png]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Award02.png<del class="diffchange diffchange-inline">|500px</del>]]</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Award02.png]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>===ചലച്ചിത്ര പ്രസിദ്ധീകരണങ്ങള് ===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>===ചലച്ചിത്ര പ്രസിദ്ധീകരണങ്ങള് ===</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73875&oldid=prevTechnoworld: /* പുരസ്കാരങ്ങള് */2016-04-11T15:43:54Z<p><span class="autocomment">പുരസ്കാരങ്ങള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">15:43, 11 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,026:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,026:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>===പുരസ്കാരങ്ങള്===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>===പുരസ്കാരങ്ങള്===</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>ഓസ്കാര് പുരസ്കാരം. </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>ഓസ്കാര് പുരസ്കാരം.<ins class="diffchange diffchange-inline">''' </ins>ചലച്ചിത്രമേഖലയുടെ വളര്ച്ചയ്ക്കായി അമേരിക്കയിലെ മെട്രോ ഗോള്ഡ്വിന് മേയര് സ്റ്റുഡിയോയുടെ ഉടമയായ ലൂയിസ് ബി. മേയറാണ് അക്കാദമി ഒഫ് മോഷന് പിക്ചര് ആര്ട്ട്സ് ആന്ഡ് സയന്സ് അഥവാ ഓസ്കാര് പുരസ്കാരത്തിന് തുടക്കമിട്ടത്. 1927/28 വര്ഷത്തെ മികച്ച ചലച്ചിത്രപ്രതിഭകളെ ആദരിക്കുന്നതിനായി 1929 മേയ് 16-നാണ് ഹോളിവുഡിലെ ഹോട്ടല് റൂസ്വെല്റ്റില് വച്ച് ആദ്യത്തെ പുരസ്കാരദാനച്ചടങ്ങ് അരങ്ങേറിയത്. ഇര്വിങ്, ഴാങ് ഹെര്ഫോര്ട്ട്, ഗോര്ഡണ്, ജോണ്. എ., ബോണര് തുടങ്ങിയ നിരവധി വ്യക്തികളുടെ സ്മരണാര്ഥമുള്ള പുരസ്കാരങ്ങള് ഓസ്കാര് അവാര്ഡുകളുടെ കൂട്ടത്തില് നല്കുന്നുണ്ടെങ്കിലും 34 സെ.മീറ്റര് നീളവും 8.5 സെ.മീറ്റര് വീതിയും 3.85 കി.ഗ്രാം. തൂക്കവുമുള്ള സ്വര്ണം പൂശിയ ബ്ലാക്മെറ്റലില് നിര്മിച്ച ട്രോഫിയാണ് ഓസ്കാറിലെ പ്രധാന ആകര്ഷക പുരസ്കാരം. രചയിതാവ്, സംവിധായകന്, നിര്മാതാവ്, സാങ്കേതിക വിദഗ്ധര്, നടീനടന്മാര് തുടങ്ങിയവര്ക്കാണ് ഇതു നല്കിവരുന്നത്. രണ്ടാം ലോകയുദ്ധകാലത്ത് അമേരിക്കന് ഭരണകൂടത്തെ സാമ്പത്തികമായി സഹായിക്കുന്നതിനായി ഓസ്കാര് ട്രോഫികള് സ്വര്ണത്തിനുപകരം പ്ലാസ്റ്റര് ഒഫ് പാരീസിലാണ് നിര്മിച്ചിരുന്നത്. യുദ്ധാനന്തരം പഴയനിലയില് തുടരുകയും ചെയ്യുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>ചലച്ചിത്രമേഖലയുടെ വളര്ച്ചയ്ക്കായി അമേരിക്കയിലെ മെട്രോ ഗോള്ഡ്വിന് മേയര് സ്റ്റുഡിയോയുടെ ഉടമയായ ലൂയിസ് ബി. മേയറാണ് അക്കാദമി ഒഫ് മോഷന് പിക്ചര് ആര്ട്ട്സ് ആന്ഡ് സയന്സ് അഥവാ ഓസ്കാര് പുരസ്കാരത്തിന് തുടക്കമിട്ടത്. 1927/28 വര്ഷത്തെ മികച്ച ചലച്ചിത്രപ്രതിഭകളെ ആദരിക്കുന്നതിനായി 1929 മേയ് 16-നാണ് ഹോളിവുഡിലെ ഹോട്ടല് റൂസ്വെല്റ്റില് വച്ച് ആദ്യത്തെ പുരസ്കാരദാനച്ചടങ്ങ് അരങ്ങേറിയത്. ഇര്വിങ്, ഴാങ് ഹെര്ഫോര്ട്ട്, ഗോര്ഡണ്, ജോണ്. എ., ബോണര് തുടങ്ങിയ നിരവധി വ്യക്തികളുടെ സ്മരണാര്ഥമുള്ള പുരസ്കാരങ്ങള് ഓസ്കാര് അവാര്ഡുകളുടെ കൂട്ടത്തില് നല്കുന്നുണ്ടെങ്കിലും 34 സെ.മീറ്റര് നീളവും 8.5 സെ.മീറ്റര് വീതിയും 3.85 കി.ഗ്രാം. തൂക്കവുമുള്ള സ്വര്ണം പൂശിയ ബ്ലാക്മെറ്റലില് നിര്മിച്ച ട്രോഫിയാണ് ഓസ്കാറിലെ പ്രധാന ആകര്ഷക പുരസ്കാരം. രചയിതാവ്, സംവിധായകന്, നിര്മാതാവ്, സാങ്കേതിക വിദഗ്ധര്, നടീനടന്മാര് തുടങ്ങിയവര്ക്കാണ് ഇതു നല്കിവരുന്നത്. രണ്ടാം ലോകയുദ്ധകാലത്ത് അമേരിക്കന് ഭരണകൂടത്തെ സാമ്പത്തികമായി സഹായിക്കുന്നതിനായി ഓസ്കാര് ട്രോഫികള് സ്വര്ണത്തിനുപകരം പ്ലാസ്റ്റര് ഒഫ് പാരീസിലാണ് നിര്മിച്ചിരുന്നത്. യുദ്ധാനന്തരം പഴയനിലയില് തുടരുകയും ചെയ്യുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അതേസമയം ഹോളിവുഡ് സിനിമകളെ മാത്രമേ ഓസ്കാറിലെ പ്രധാന പുരസ്കാരങ്ങള്ക്കായി പരിഗണിക്കാറുള്ളു എന്നതാണ് ഇതിന്റെ പ്രധാന ന്യൂനത. 'ഫോറില് ഫിലിം' വിഭാഗത്തില് മാത്രമാണ് ഇതരചിത്രങ്ങള് മത്സരിക്കുക. ഇക്കാരണത്താല് ഓസ്കാര് പുരസ്കാരം ലോകത്തിലെ ചലച്ചിത്രലോകത്തിന്റെ യാഥാര്ഥ്യ പ്രതിനിധീകരണമാകാതെ പോകുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അതേസമയം ഹോളിവുഡ് സിനിമകളെ മാത്രമേ ഓസ്കാറിലെ പ്രധാന പുരസ്കാരങ്ങള്ക്കായി പരിഗണിക്കാറുള്ളു എന്നതാണ് ഇതിന്റെ പ്രധാന ന്യൂനത. 'ഫോറില് ഫിലിം' വിഭാഗത്തില് മാത്രമാണ് ഇതരചിത്രങ്ങള് മത്സരിക്കുക. ഇക്കാരണത്താല് ഓസ്കാര് പുരസ്കാരം ലോകത്തിലെ ചലച്ചിത്രലോകത്തിന്റെ യാഥാര്ഥ്യ പ്രതിനിധീകരണമാകാതെ പോകുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>കാന്-പാം ദി ഓര് പുരസ്കാരം. 1946 മുതല്ക്കാണ് കാന് ചലച്ചിത്രോത്സവത്തില് വിവിധ വിഭാഗങ്ങളില് നിന്നു തിരഞ്ഞെടുക്കുന്ന മികച്ചവയ്ക്ക് കാനിലെ 'ഗോള്ഡന് പാം' നല്കിവരുന്നത്. 2002 മുതല് ഫെസ്റ്റിവല് ഡി കാന്സ് എന്ന പുനര്നാമകരണം ചെയ്ത ഈ ചലച്ചിത്രോത്സവത്തില് പ്രദര്ശനാനുമതി ലഭിക്കുന്നതുപോലും വലിയ അംഗീകാരമായി സിനിമാലോകം കണക്കാക്കിപ്പോരുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>കാന്-പാം ദി ഓര് പുരസ്കാരം<ins class="diffchange diffchange-inline">'''</ins>. 1946 മുതല്ക്കാണ് കാന് ചലച്ചിത്രോത്സവത്തില് വിവിധ വിഭാഗങ്ങളില് നിന്നു തിരഞ്ഞെടുക്കുന്ന മികച്ചവയ്ക്ക് കാനിലെ 'ഗോള്ഡന് പാം' നല്കിവരുന്നത്. 2002 മുതല് ഫെസ്റ്റിവല് ഡി കാന്സ് എന്ന പുനര്നാമകരണം ചെയ്ത ഈ ചലച്ചിത്രോത്സവത്തില് പ്രദര്ശനാനുമതി ലഭിക്കുന്നതുപോലും വലിയ അംഗീകാരമായി സിനിമാലോകം കണക്കാക്കിപ്പോരുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഓസ്കാര്, കാന് തുടങ്ങിയവയ്ക്കു പുറമേ നിരവധി അന്താരാഷ്ട്ര ചലച്ചിത്രോത്സവങ്ങളും പുരസ്കാരം നല്കിപ്പോരുന്നുണ്ട്. ഇത് ഏറെയും വിവിധ ഭാഷകളില് അധിഷ്ഠിതമായതോ, മേഖലകളില് ഒതുങ്ങുന്നതോ, വിഷയാധിഷ്ഠിതമോ ഒക്കേയാണ്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഓസ്കാര്, കാന് തുടങ്ങിയവയ്ക്കു പുറമേ നിരവധി അന്താരാഷ്ട്ര ചലച്ചിത്രോത്സവങ്ങളും പുരസ്കാരം നല്കിപ്പോരുന്നുണ്ട്. ഇത് ഏറെയും വിവിധ ഭാഷകളില് അധിഷ്ഠിതമായതോ, മേഖലകളില് ഒതുങ്ങുന്നതോ, വിഷയാധിഷ്ഠിതമോ ഒക്കേയാണ്.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,040:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1,038:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1955-ല് നീലക്കുയില് (രാമുകാര്യാട്ട് & പി. ഭാസ്ക്കരന്), 1958-ല് പാടാത്ത പൈങ്കിളി (പി. സുബ്രഹ്മണ്യം), 1962-ല് മുടിയനായ പുത്രന് (രാമുകാര്യാട്ട്), 1964-ല് നിണമണിഞ്ഞ കാല്പാടുകള് (എന്.എന്. പിഷാരടി), 1965-ല് തച്ചോളി ഒതേനന് (എസ്.എസ്. രാജന്), 1966-ല് കാവ്യമേള (എം. കൃഷ്ണന് നായര്), 1967-ല് കുഞ്ഞാലിമരയ്ക്കാര് (എസ്.എസ്. രാജ) എന്നിവയാണ് മികച്ച മലയാളചിത്രത്തിനുള്ള ദേശീയ അവാര്ഡ് നേടിയത്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1955-ല് നീലക്കുയില് (രാമുകാര്യാട്ട് & പി. ഭാസ്ക്കരന്), 1958-ല് പാടാത്ത പൈങ്കിളി (പി. സുബ്രഹ്മണ്യം), 1962-ല് മുടിയനായ പുത്രന് (രാമുകാര്യാട്ട്), 1964-ല് നിണമണിഞ്ഞ കാല്പാടുകള് (എന്.എന്. പിഷാരടി), 1965-ല് തച്ചോളി ഒതേനന് (എസ്.എസ്. രാജന്), 1966-ല് കാവ്യമേള (എം. കൃഷ്ണന് നായര്), 1967-ല് കുഞ്ഞാലിമരയ്ക്കാര് (എസ്.എസ്. രാജ) എന്നിവയാണ് മികച്ച മലയാളചിത്രത്തിനുള്ള ദേശീയ അവാര്ഡ് നേടിയത്.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Award01.png|500px]]</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Award02.png|500px]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>===ചലച്ചിത്ര പ്രസിദ്ധീകരണങ്ങള് ===</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>===ചലച്ചിത്ര പ്രസിദ്ധീകരണങ്ങള് ===</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73855&oldid=prevTechnoworld: /* നിശബ്ദ സിനിമ */2016-04-11T09:05:27Z<p><span class="autocomment">നിശബ്ദ സിനിമ</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">09:05, 11 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 705:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 705:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Vigatha.png|150px|thumb|വിഗതകുമാരന്]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>[[ചിത്രം:Vigatha.png|150px|thumb|വിഗതകുമാരന്]]</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Balan.png|150px|thumb|ബാലന്(1938)]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1928-ല് ജെ.സി. ഡാനിയേല് നിര്മിക്കുകയും സംവിധാനം ചെയ്യുകയും ചെയ്ത വിഗതകുമാരനാണ് മലയാളത്തിലെ ആദ്യസിനിമ. പ്രദര്ശനവേളയില് സാമൂഹികവിരുദ്ധരുടെ ആക്രമണം ഉണ്ടാവുകയും വലിയ സാമ്പത്തിക നഷ്ടമുണ്ടാകുകയും ചെയ്തതോടെ കടങ്ങളില്നിന്നു രക്ഷപ്പെടാന് ഡാനിയലിന് സാങ്കേതികോപകരണങ്ങള് വില്ക്കേണ്ടിവന്നു. തിരുവനന്തപുരം സ്റ്റാച്യു ജങ്ഷന് സമീപം തുറസ്സായ സ്ഥലത്തു പ്രദര്ശിപ്പിക്കപ്പെട്ട സിനിമയ്ക്കുനേരെ ഒരുസംഘം ഗുണ്ടകള് അക്രമം അഴിച്ചുവിടുകയും തിരശ്ശീലയ്ക്കു തീവയ്ക്കുകയും ചിത്രത്തിലെ നായികയായി അഭിനയിച്ച പി.കെ. റോസി എന്ന നടിയുടെ വീടിനുനേരെ കല്ലെറിയുകയും ചെയ്തു. അര്ഥരാത്രി പ്രാണരക്ഷാര്ഥം അജ്ഞാതമായ ദിക്കിലേക്ക് ഓടിരക്ഷപ്പെട്ട അവര് പിന്നീട് ഒരിക്കലും സിനിമയിലേക്ക് മടങ്ങിവന്നില്ല. ഈ സംഭവത്തെത്തുടര്ന്ന് പലരും നിര്മാണരംഗത്തു കടന്നുവരാന് മടികാണിച്ചു. അഞ്ചുവര്ഷത്തിനുശേഷമാണ് നാഗര്കോവില് സ്വദേശി ആര്. സുന്ദര്രാജ് നിര്മിച്ച് വൈ.വി. റാവു സംവിധാനം ചെയ്ത മലയാളത്തിലെ രണ്ടാമത്തെ ചിത്രമായ മാര്ത്താണ്ഡവര്മ പുറത്തിറങ്ങുന്നത്. സി.വി. രാമന്പിള്ളയുടെ വിഖ്യാത നോവലിനെ അവലംബിച്ച് നിര്മിച്ച ചിത്രത്തിന് നോവലിന്റെ മികവു പുലര്ത്താന് കഴിഞ്ഞില്ല. നാടകത്തിന്റെ സങ്കേതങ്ങള് ഉപയോഗിച്ചാണ് ചിത്രീകരണം സാധിച്ചത്. സ്ത്രീവേഷങ്ങള് പുരുഷന്മാര് അവതരിപ്പിക്കുകയും ചെയ്തു. തിരുവനന്തപുരത്തെ 'കാപ്പിറ്റോള്' തിയെറ്ററിലായിരുന്നു ആദ്യ പ്രദര്ശനം. എന്നാല് സുന്ദര്രാജും നോവല് പ്രസാധകരായ കമലാലയ ബുക്ക് ഡിപ്പോക്കാരും തമ്മിലുണ്ടായ അവകാശത്തര്ക്കവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടുണ്ടായ കോടതിവിധിയെത്തുടര്ന്ന് ഒറ്റ പ്രദര്ശനത്തോടെ ചിത്രം നിരോധിക്കപ്പെട്ടു. പിന്നീട് നീണ്ട അമ്പതുകൊല്ലം മാര്ത്താണ്ഡവര്മയ്ക്ക് തകരപ്പെട്ടിയില് വിശ്രമിക്കേണ്ടിവന്നു. ഈ ചിത്രത്തിന്റെ പ്രിന്റ് പൂണെയിലെ 'നാഷണല് ഫിലിം ആര്ക്കൈവ്സില്' സൂക്ഷിച്ചിട്ടുണ്ട്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>1928-ല് ജെ.സി. ഡാനിയേല് നിര്മിക്കുകയും സംവിധാനം ചെയ്യുകയും ചെയ്ത വിഗതകുമാരനാണ് മലയാളത്തിലെ ആദ്യസിനിമ. പ്രദര്ശനവേളയില് സാമൂഹികവിരുദ്ധരുടെ ആക്രമണം ഉണ്ടാവുകയും വലിയ സാമ്പത്തിക നഷ്ടമുണ്ടാകുകയും ചെയ്തതോടെ കടങ്ങളില്നിന്നു രക്ഷപ്പെടാന് ഡാനിയലിന് സാങ്കേതികോപകരണങ്ങള് വില്ക്കേണ്ടിവന്നു. തിരുവനന്തപുരം സ്റ്റാച്യു ജങ്ഷന് സമീപം തുറസ്സായ സ്ഥലത്തു പ്രദര്ശിപ്പിക്കപ്പെട്ട സിനിമയ്ക്കുനേരെ ഒരുസംഘം ഗുണ്ടകള് അക്രമം അഴിച്ചുവിടുകയും തിരശ്ശീലയ്ക്കു തീവയ്ക്കുകയും ചിത്രത്തിലെ നായികയായി അഭിനയിച്ച പി.കെ. റോസി എന്ന നടിയുടെ വീടിനുനേരെ കല്ലെറിയുകയും ചെയ്തു. അര്ഥരാത്രി പ്രാണരക്ഷാര്ഥം അജ്ഞാതമായ ദിക്കിലേക്ക് ഓടിരക്ഷപ്പെട്ട അവര് പിന്നീട് ഒരിക്കലും സിനിമയിലേക്ക് മടങ്ങിവന്നില്ല. ഈ സംഭവത്തെത്തുടര്ന്ന് പലരും നിര്മാണരംഗത്തു കടന്നുവരാന് മടികാണിച്ചു. അഞ്ചുവര്ഷത്തിനുശേഷമാണ് നാഗര്കോവില് സ്വദേശി ആര്. സുന്ദര്രാജ് നിര്മിച്ച് വൈ.വി. റാവു സംവിധാനം ചെയ്ത മലയാളത്തിലെ രണ്ടാമത്തെ ചിത്രമായ മാര്ത്താണ്ഡവര്മ പുറത്തിറങ്ങുന്നത്. സി.വി. രാമന്പിള്ളയുടെ വിഖ്യാത നോവലിനെ അവലംബിച്ച് നിര്മിച്ച ചിത്രത്തിന് നോവലിന്റെ മികവു പുലര്ത്താന് കഴിഞ്ഞില്ല. നാടകത്തിന്റെ സങ്കേതങ്ങള് ഉപയോഗിച്ചാണ് ചിത്രീകരണം സാധിച്ചത്. സ്ത്രീവേഷങ്ങള് പുരുഷന്മാര് അവതരിപ്പിക്കുകയും ചെയ്തു. തിരുവനന്തപുരത്തെ 'കാപ്പിറ്റോള്' തിയെറ്ററിലായിരുന്നു ആദ്യ പ്രദര്ശനം. എന്നാല് സുന്ദര്രാജും നോവല് പ്രസാധകരായ കമലാലയ ബുക്ക് ഡിപ്പോക്കാരും തമ്മിലുണ്ടായ അവകാശത്തര്ക്കവുമായി ബന്ധപ്പെട്ടുണ്ടായ കോടതിവിധിയെത്തുടര്ന്ന് ഒറ്റ പ്രദര്ശനത്തോടെ ചിത്രം നിരോധിക്കപ്പെട്ടു. പിന്നീട് നീണ്ട അമ്പതുകൊല്ലം മാര്ത്താണ്ഡവര്മയ്ക്ക് തകരപ്പെട്ടിയില് വിശ്രമിക്കേണ്ടിവന്നു. ഈ ചിത്രത്തിന്റെ പ്രിന്റ് പൂണെയിലെ 'നാഷണല് ഫിലിം ആര്ക്കൈവ്സില്' സൂക്ഷിച്ചിട്ടുണ്ട്.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73853&oldid=prevTechnoworld: /* കലാമൂല്യമാര്ന്ന മുഖ്യധാരാസിനിമകള് */2016-04-11T09:03:41Z<p><span class="autocomment">കലാമൂല്യമാര്ന്ന മുഖ്യധാരാസിനിമകള്</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">09:03, 11 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 657:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 657:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====കലാമൂല്യമാര്ന്ന മുഖ്യധാരാസിനിമകള്====</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====കലാമൂല്യമാര്ന്ന മുഖ്യധാരാസിനിമകള്====</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Samar 1999.png|150px|right|thumb|സമര് (1990)]]</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Dil-chahta-hai.png|150px|right|thumb|ദില് ചാഹ്താ ഹെ (2001)]]</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Udaan 02.png|150px|right|thumb|ഉഡാന് (2010)]]</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>'ആര്ട്ട് സിനിമ' എന്ന വിഭാഗത്തില് നിന്നും വേറിട്ടും വാണിജ്യ സിനിമയുടെ സര്ഗാത്മക ഘടകങ്ങളെ കോര്ത്തിണക്കിയും കലാമൂല്യമുള്ള സിനിമയുടെ പുതിയൊരു ധാരയ്ക്കു 80-കളില് തുടക്കംകുറിക്കപ്പെട്ടു. കെ. ബാലചന്ദര്, ഭാരതിരാജ, മണിരത്നം, ഭരതന്, പദ്മരാജന്, ബാലുമഹേന്ദ്ര തുടങ്ങിയ ദക്ഷിണേന്ത്യന് സംവിധാകര് പ്രസ്തുത ധാരയ്ക്കു നേതൃത്വം നല്കി.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>'ആര്ട്ട് സിനിമ' എന്ന വിഭാഗത്തില് നിന്നും വേറിട്ടും വാണിജ്യ സിനിമയുടെ സര്ഗാത്മക ഘടകങ്ങളെ കോര്ത്തിണക്കിയും കലാമൂല്യമുള്ള സിനിമയുടെ പുതിയൊരു ധാരയ്ക്കു 80-കളില് തുടക്കംകുറിക്കപ്പെട്ടു. കെ. ബാലചന്ദര്, ഭാരതിരാജ, മണിരത്നം, ഭരതന്, പദ്മരാജന്, ബാലുമഹേന്ദ്ര തുടങ്ങിയ ദക്ഷിണേന്ത്യന് സംവിധാകര് പ്രസ്തുത ധാരയ്ക്കു നേതൃത്വം നല്കി.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അതേസമയം ഇന്ത്യയിലെ എല്ലാ സംസ്ഥാനങ്ങളിലും വിദേശത്തും വിപണി കണ്ടെത്താന് കഴിയുന്ന വ്യവസായം എന്ന നിലയില് ഹിന്ദി സിനിമ ഏറെ മുന്നോട്ടുപോയെങ്കിലും ബംഗാളി, മലയാളം, തമിഴ്, തെലുഗു ഭാഷാചിത്രങ്ങളെ അപേക്ഷിച്ച് ഹിന്ദി ചിത്രങ്ങള് കേവലം കുടുംബസദസ്സുകളെ മാത്രം ലക്ഷ്യമാക്കിയും വിപണിയില് നേട്ടമുണ്ടാക്കുന്ന സിനിമകളുടെ അതേ സങ്കേതങ്ങള് പിന്തുടര്ന്നുപോന്നതും സാഹിത്യത്തില് നിന്നും കലാമൂല്യത്തില് നിന്നും അവയെ ബഹുദൂരം പിന്നോട്ടടിപ്പിച്ചു. ഗോവിന്ദ് നിഹലാനി, ഗുല്സാര് തുടങ്ങിയ ഏതാനും സംവിധായകരുടെ ഒറ്റപ്പെട്ട ഗ്രാമങ്ങളൊഴിച്ചാല് ഓരോ കാലത്തെയും താരങ്ങളായിരുന്നു ഹിന്ദി ചലച്ചിത്രമേഖലയെ നിയന്ത്രിച്ചിരുന്നത്. 90-കളുടെ മധ്യത്തോടെയാണ് താരങ്ങളില് നിന്നും സംവിധായകരിലേക്ക് ഹിന്ദി സിനിമയുടെ നിയന്ത്രണം ഭാഗികമായെങ്കിലും ലഭ്യമായത്. 2000-ത്തില് റിലീസായ 'ദില് ചാഹ്താ ഹേ' എന്ന ചിത്രം കലാപരമായും വാണിജ്യപരമായും ഹിന്ദി ചലച്ചിത്രങ്ങളുടെ പുതിയ ഘടനയ്ക്കു തുടക്കമേകി. മധുര് ഭണ്ഡാര്ക്കര്, അനുരാഗ് കശ്യപ്, ഇര്ഫാന് കമാല്, അശുതോഷ് ഗൗരീക്കര്, സഞ്ജയ് ലീലാ ബന്സാലി, രാംഗോപാല് വര്മ തുടങ്ങിയവരുടെ ആഖ്യാനശൈലി ഹിന്ദി ചലച്ചിത്രരംഗത്ത് പരിവര്ത്തനം സൃഷ്ടിച്ചുപോരുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അതേസമയം ഇന്ത്യയിലെ എല്ലാ സംസ്ഥാനങ്ങളിലും വിദേശത്തും വിപണി കണ്ടെത്താന് കഴിയുന്ന വ്യവസായം എന്ന നിലയില് ഹിന്ദി സിനിമ ഏറെ മുന്നോട്ടുപോയെങ്കിലും ബംഗാളി, മലയാളം, തമിഴ്, തെലുഗു ഭാഷാചിത്രങ്ങളെ അപേക്ഷിച്ച് ഹിന്ദി ചിത്രങ്ങള് കേവലം കുടുംബസദസ്സുകളെ മാത്രം ലക്ഷ്യമാക്കിയും വിപണിയില് നേട്ടമുണ്ടാക്കുന്ന സിനിമകളുടെ അതേ സങ്കേതങ്ങള് പിന്തുടര്ന്നുപോന്നതും സാഹിത്യത്തില് നിന്നും കലാമൂല്യത്തില് നിന്നും അവയെ ബഹുദൂരം പിന്നോട്ടടിപ്പിച്ചു. ഗോവിന്ദ് നിഹലാനി, ഗുല്സാര് തുടങ്ങിയ ഏതാനും സംവിധായകരുടെ ഒറ്റപ്പെട്ട ഗ്രാമങ്ങളൊഴിച്ചാല് ഓരോ കാലത്തെയും താരങ്ങളായിരുന്നു ഹിന്ദി ചലച്ചിത്രമേഖലയെ നിയന്ത്രിച്ചിരുന്നത്. 90-കളുടെ മധ്യത്തോടെയാണ് താരങ്ങളില് നിന്നും സംവിധായകരിലേക്ക് ഹിന്ദി സിനിമയുടെ നിയന്ത്രണം ഭാഗികമായെങ്കിലും ലഭ്യമായത്. 2000-ത്തില് റിലീസായ 'ദില് ചാഹ്താ ഹേ' എന്ന ചിത്രം കലാപരമായും വാണിജ്യപരമായും ഹിന്ദി ചലച്ചിത്രങ്ങളുടെ പുതിയ ഘടനയ്ക്കു തുടക്കമേകി. മധുര് ഭണ്ഡാര്ക്കര്, അനുരാഗ് കശ്യപ്, ഇര്ഫാന് കമാല്, അശുതോഷ് ഗൗരീക്കര്, സഞ്ജയ് ലീലാ ബന്സാലി, രാംഗോപാല് വര്മ തുടങ്ങിയവരുടെ ആഖ്യാനശൈലി ഹിന്ദി ചലച്ചിത്രരംഗത്ത് പരിവര്ത്തനം സൃഷ്ടിച്ചുപോരുന്നു.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"><gallery></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">ചിത്രം:Samar 1999.png|സമര് (1990)</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">ചിത്രം:Dil-chahta-hai.png|ദില് ചാഹ്താ ഹെ (2001)</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">ചിത്രം:Udaan 02.png|ഉഡാന് (2010)</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></gallery></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div><gallery></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div><gallery></div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73852&oldid=prevTechnoworld: /* സാഹിത്യത്തിന്റെ സ്വാധീനം */2016-04-11T09:01:47Z<p><span class="autocomment">സാഹിത്യത്തിന്റെ സ്വാധീനം</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">09:01, 11 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 722:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 722:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====സാഹിത്യത്തിന്റെ സ്വാധീനം====</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====സാഹിത്യത്തിന്റെ സ്വാധീനം====</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">അമ്പതുകളില് മലയാള സിനിമയിലേക്ക് എഴുത്തുകാരുടെ ഒരു നിര കടന്നു വന്നത് ഈ മേഖലയില് ഗുണപരമായ മാറ്റങ്ങളുണ്ടാക്കി</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">തിക്കുറിശ്ശി സുകുമാരന്നായര്, എന്.പി. ചെല്ലപ്പന്നായര്, പൊന്കുന്നംവര്ക്കി, നാഗവള്ളി ആര്.എസ്. കുറുപ്പ്, ടി.എന്. ഗോപിനാഥന്നായര് തുടങ്ങിയവര് അവരില് ചിലരായിരുന്നു. ഒരു ഡസന് പാട്ടുകളെങ്കിലും സിനിമയില് വേണമെന്നത് സിനിമാവിപണനത്തിലെ അനിവാര്യതയായിരുന്നു. അഭയദേവ്, പി.ഭാസ്കരന്, തിരുനയിനാര്ക്കുറിച്ചി, വയലാര്രാമവര്മ തുടങ്ങിയ ഗാനരചയിതാക്കളുടെയും ബ്രദര് ലക്ഷ്മണ്, ദക്ഷിണാമൂര്ത്തി, ചിദംബരനാഥ്, കെ. രാഘവന്, ബാബുരാജ് തുടങ്ങിയ സംഗീത സംവിധായകരുടെയും ഇമ്പമേറിയ ഗാനങ്ങള് ഇക്കാലഘട്ടത്തില് ഉണ്ടായി. കേരളത്തിന്റെ സാംസ്കാരിക പ്രവര്ത്തനങ്ങളുടെ മുഖ്യധാരകളില്നിന്ന് അകന്നുനിന്ന ചലച്ചിത്രരൂപത്തെ അവയുമായി അടുപ്പിച്ചത് 1954</del>-<del class="diffchange diffchange-inline">ല് പ്രദര്ശിപ്പിക്കപ്പെട്ട 'നീലക്കുയി'ലായിരുന്നു. വ്യവസായം എന്ന നിലയ്ക്ക് അഭിവൃദ്ധി പ്രാപിക്കുകയും ജനങ്ങളുടെ ആവേശകരമായ പിന്തുണ ആര്ജിക്കുകയും ചെയ്തതോടെ ഇതിവൃത്തകല്പനയിലും ആവിഷ്കരണത്തിലും മലയാള സിനിമ വൈവിധ്യപൂര്ണമായി. മലയാളത്തിലെ പ്രസിദ്ധമായ നോവലുകളും നാടകങ്ങളും കഥകളും ചലച്ചിത്രരൂപത്തില് തിയെറ്ററുകളിലെത്തി. വടക്കന്പാട്ടിലെ നായികാനായകന്മാരും, പുരാണങ്ങളിലെയും ബൈബിളിലെയും കഥാപാത്രങ്ങളും ഐതിഹ്യങ്ങളിലെ വീരപുരുഷന്മാരും പത്രങ്ങളില് ഏറെക്കാലം സ്ഥലംപിടിച്ച കൊലപാതകങ്ങളും എല്ലാം മലയാള സിനിമകളുടെ ഇതിവൃത്തങ്ങള്ക്കു വൈചിത്യ്രം പകരാന് സഹായിച്ചു. നിരവധി സംവിധായകരും സാങ്കേതികവിദഗ്ധന്മാരും കലാകാരന്മാരും ഇക്കാലത്ത് സിനിമയില് അണിനിരന്നു. ക്രമേണ മലയാള സിനിമ സ്വന്തം വ്യക്തിത്വവും അസ്തിത്വവും നേടുകയും എണ്ണത്തിലും ഗുണനിലവാരത്തിലും ഇതര പ്രാദേശിക ഭാഷാചിത്രങ്ങളുടെ മുന്നണിയിലെത്തുകയും ചെയ്തു.</del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">[[ചിത്രം:Iruttinte athmavu</ins>.<ins class="diffchange diffchange-inline">png|150px|thumb|ഇരുട്ടിന്റെ ആത്മാവ് </ins>-<ins class="diffchange diffchange-inline">പരസ്യം]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">അമ്പതുകളില് മലയാള സിനിമയിലേക്ക് എഴുത്തുകാരുടെ ഒരു നിര കടന്നു വന്നത് ഈ മേഖലയില് ഗുണപരമായ മാറ്റങ്ങളുണ്ടാക്കി. തിക്കുറിശ്ശി സുകുമാരന്നായര്, എന്.പി. ചെല്ലപ്പന്നായര്, പൊന്കുന്നംവര്ക്കി, നാഗവള്ളി ആര്.എസ്. കുറുപ്പ്, ടി.എന്. ഗോപിനാഥന്നായര് തുടങ്ങിയവര് അവരില് ചിലരായിരുന്നു. ഒരു ഡസന് പാട്ടുകളെങ്കിലും സിനിമയില് വേണമെന്നത് സിനിമാവിപണനത്തിലെ അനിവാര്യതയായിരുന്നു. അഭയദേവ്, പി.ഭാസ്കരന്, തിരുനയിനാര്ക്കുറിച്ചി, വയലാര്രാമവര്മ തുടങ്ങിയ ഗാനരചയിതാക്കളുടെയും ബ്രദര് ലക്ഷ്മണ്, ദക്ഷിണാമൂര്ത്തി, ചിദംബരനാഥ്, കെ. രാഘവന്, ബാബുരാജ് തുടങ്ങിയ സംഗീത സംവിധായകരുടെയും ഇമ്പമേറിയ ഗാനങ്ങള് ഇക്കാലഘട്ടത്തില് ഉണ്ടായി. കേരളത്തിന്റെ സാംസ്കാരിക പ്രവര്ത്തനങ്ങളുടെ മുഖ്യധാരകളില്നിന്ന് അകന്നുനിന്ന ചലച്ചിത്രരൂപത്തെ അവയുമായി അടുപ്പിച്ചത് 1954-ല് പ്രദര്ശിപ്പിക്കപ്പെട്ട 'നീലക്കുയി'ലായിരുന്നു. വ്യവസായം എന്ന നിലയ്ക്ക് അഭിവൃദ്ധി പ്രാപിക്കുകയും ജനങ്ങളുടെ ആവേശകരമായ പിന്തുണ ആര്ജിക്കുകയും ചെയ്തതോടെ ഇതിവൃത്തകല്പനയിലും ആവിഷ്കരണത്തിലും മലയാള സിനിമ വൈവിധ്യപൂര്ണമായി. മലയാളത്തിലെ പ്രസിദ്ധമായ നോവലുകളും നാടകങ്ങളും കഥകളും ചലച്ചിത്രരൂപത്തില് തിയെറ്ററുകളിലെത്തി. വടക്കന്പാട്ടിലെ നായികാനായകന്മാരും, പുരാണങ്ങളിലെയും ബൈബിളിലെയും കഥാപാത്രങ്ങളും ഐതിഹ്യങ്ങളിലെ വീരപുരുഷന്മാരും പത്രങ്ങളില് ഏറെക്കാലം സ്ഥലംപിടിച്ച കൊലപാതകങ്ങളും എല്ലാം മലയാള സിനിമകളുടെ ഇതിവൃത്തങ്ങള്ക്കു വൈചിത്യ്രം പകരാന് സഹായിച്ചു. നിരവധി സംവിധായകരും സാങ്കേതികവിദഗ്ധന്മാരും കലാകാരന്മാരും ഇക്കാലത്ത് സിനിമയില് അണിനിരന്നു. ക്രമേണ മലയാള സിനിമ സ്വന്തം വ്യക്തിത്വവും അസ്തിത്വവും നേടുകയും എണ്ണത്തിലും ഗുണനിലവാരത്തിലും ഇതര പ്രാദേശിക ഭാഷാചിത്രങ്ങളുടെ മുന്നണിയിലെത്തുകയും ചെയ്തു.</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ശൈലീപരമായി അതിവൈകാരികമായ അംശങ്ങള് ഉണ്ടെങ്കിലും ഏറെ പുതുമകള് നിറഞ്ഞ ചിത്രമായിരുന്നു 'നീലക്കുയില്'. മലയാള സിനിമയില് ആദ്യമായി 'മലയാളീകരണം' സാധ്യമാക്കിയ ചലച്ചിത്രമാണിത്. ആധികാരികമായ മലയാളകഥയുടെ സാന്നിധ്യം, കേരളീയമായ പശ്ചാത്തലം തുടങ്ങിയവ 'നീലക്കുയിലി'നെ അതുവരെ ഹിന്ദി-തമിഴ് സിനിമാസംഗീതത്തെ അനുകരിച്ചിരുന്ന മലയാള ചലച്ചിത്രസംഗീതത്തിന് കേരളീയമായ മാനം നല്കാന് ഗാനരചയിതാവായ പി.ഭാസ്കരനും ഈണം നല്കിയ കെ. രാഘവനും കഴിഞ്ഞു. മലയാള സിനിമ സാംസ്കാരികമായ വ്യക്തിത്വം പ്രാപിച്ചിട്ടില്ലാതിരുന്ന കാലഘട്ടത്തില് നീലക്കുയിലില് സൃഷ്ടിച്ച പുതുമ, അതിന്റെ എല്ലാ പരിമിതികളോടെയും സവിശേഷമായ ഒന്നാണ്. ചന്ദ്രതാരാ ഫിലിംസിനുവേണ്ടി ഉറൂബിന്റെ കഥയെ ആധാരമാക്കി പി. ഭാസ്കരനും രാമുകാര്യാട്ടും ചേര്ന്നു സംവിധാനം നിര്വഹിച്ച 'നീലക്കുയിലി'ന്റെ നിര്മാതാവ് ടി.കെ. പരീക്കുട്ടിയാണ്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ശൈലീപരമായി അതിവൈകാരികമായ അംശങ്ങള് ഉണ്ടെങ്കിലും ഏറെ പുതുമകള് നിറഞ്ഞ ചിത്രമായിരുന്നു 'നീലക്കുയില്'. മലയാള സിനിമയില് ആദ്യമായി 'മലയാളീകരണം' സാധ്യമാക്കിയ ചലച്ചിത്രമാണിത്. ആധികാരികമായ മലയാളകഥയുടെ സാന്നിധ്യം, കേരളീയമായ പശ്ചാത്തലം തുടങ്ങിയവ 'നീലക്കുയിലി'നെ അതുവരെ ഹിന്ദി-തമിഴ് സിനിമാസംഗീതത്തെ അനുകരിച്ചിരുന്ന മലയാള ചലച്ചിത്രസംഗീതത്തിന് കേരളീയമായ മാനം നല്കാന് ഗാനരചയിതാവായ പി.ഭാസ്കരനും ഈണം നല്കിയ കെ. രാഘവനും കഴിഞ്ഞു. മലയാള സിനിമ സാംസ്കാരികമായ വ്യക്തിത്വം പ്രാപിച്ചിട്ടില്ലാതിരുന്ന കാലഘട്ടത്തില് നീലക്കുയിലില് സൃഷ്ടിച്ച പുതുമ, അതിന്റെ എല്ലാ പരിമിതികളോടെയും സവിശേഷമായ ഒന്നാണ്. ചന്ദ്രതാരാ ഫിലിംസിനുവേണ്ടി ഉറൂബിന്റെ കഥയെ ആധാരമാക്കി പി. ഭാസ്കരനും രാമുകാര്യാട്ടും ചേര്ന്നു സംവിധാനം നിര്വഹിച്ച 'നീലക്കുയിലി'ന്റെ നിര്മാതാവ് ടി.കെ. പരീക്കുട്ടിയാണ്.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73850&oldid=prevTechnoworld: /* സാഹിത്യത്തിന്റെ സ്വാധീനം */2016-04-11T09:00:29Z<p><span class="autocomment">സാഹിത്യത്തിന്റെ സ്വാധീനം</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">09:00, 11 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 723:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 723:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അമ്പതുകളില് മലയാള സിനിമയിലേക്ക് എഴുത്തുകാരുടെ ഒരു നിര കടന്നു വന്നത് ഈ മേഖലയില് ഗുണപരമായ മാറ്റങ്ങളുണ്ടാക്കി. തിക്കുറിശ്ശി സുകുമാരന്നായര്, എന്.പി. ചെല്ലപ്പന്നായര്, പൊന്കുന്നംവര്ക്കി, നാഗവള്ളി ആര്.എസ്. കുറുപ്പ്, ടി.എന്. ഗോപിനാഥന്നായര് തുടങ്ങിയവര് അവരില് ചിലരായിരുന്നു. ഒരു ഡസന് പാട്ടുകളെങ്കിലും സിനിമയില് വേണമെന്നത് സിനിമാവിപണനത്തിലെ അനിവാര്യതയായിരുന്നു. അഭയദേവ്, പി.ഭാസ്കരന്, തിരുനയിനാര്ക്കുറിച്ചി, വയലാര്രാമവര്മ തുടങ്ങിയ ഗാനരചയിതാക്കളുടെയും ബ്രദര് ലക്ഷ്മണ്, ദക്ഷിണാമൂര്ത്തി, ചിദംബരനാഥ്, കെ. രാഘവന്, ബാബുരാജ് തുടങ്ങിയ സംഗീത സംവിധായകരുടെയും ഇമ്പമേറിയ ഗാനങ്ങള് ഇക്കാലഘട്ടത്തില് ഉണ്ടായി. കേരളത്തിന്റെ സാംസ്കാരിക പ്രവര്ത്തനങ്ങളുടെ മുഖ്യധാരകളില്നിന്ന് അകന്നുനിന്ന ചലച്ചിത്രരൂപത്തെ അവയുമായി അടുപ്പിച്ചത് 1954-ല് പ്രദര്ശിപ്പിക്കപ്പെട്ട 'നീലക്കുയി'ലായിരുന്നു. വ്യവസായം എന്ന നിലയ്ക്ക് അഭിവൃദ്ധി പ്രാപിക്കുകയും ജനങ്ങളുടെ ആവേശകരമായ പിന്തുണ ആര്ജിക്കുകയും ചെയ്തതോടെ ഇതിവൃത്തകല്പനയിലും ആവിഷ്കരണത്തിലും മലയാള സിനിമ വൈവിധ്യപൂര്ണമായി. മലയാളത്തിലെ പ്രസിദ്ധമായ നോവലുകളും നാടകങ്ങളും കഥകളും ചലച്ചിത്രരൂപത്തില് തിയെറ്ററുകളിലെത്തി. വടക്കന്പാട്ടിലെ നായികാനായകന്മാരും, പുരാണങ്ങളിലെയും ബൈബിളിലെയും കഥാപാത്രങ്ങളും ഐതിഹ്യങ്ങളിലെ വീരപുരുഷന്മാരും പത്രങ്ങളില് ഏറെക്കാലം സ്ഥലംപിടിച്ച കൊലപാതകങ്ങളും എല്ലാം മലയാള സിനിമകളുടെ ഇതിവൃത്തങ്ങള്ക്കു വൈചിത്യ്രം പകരാന് സഹായിച്ചു. നിരവധി സംവിധായകരും സാങ്കേതികവിദഗ്ധന്മാരും കലാകാരന്മാരും ഇക്കാലത്ത് സിനിമയില് അണിനിരന്നു. ക്രമേണ മലയാള സിനിമ സ്വന്തം വ്യക്തിത്വവും അസ്തിത്വവും നേടുകയും എണ്ണത്തിലും ഗുണനിലവാരത്തിലും ഇതര പ്രാദേശിക ഭാഷാചിത്രങ്ങളുടെ മുന്നണിയിലെത്തുകയും ചെയ്തു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അമ്പതുകളില് മലയാള സിനിമയിലേക്ക് എഴുത്തുകാരുടെ ഒരു നിര കടന്നു വന്നത് ഈ മേഖലയില് ഗുണപരമായ മാറ്റങ്ങളുണ്ടാക്കി. തിക്കുറിശ്ശി സുകുമാരന്നായര്, എന്.പി. ചെല്ലപ്പന്നായര്, പൊന്കുന്നംവര്ക്കി, നാഗവള്ളി ആര്.എസ്. കുറുപ്പ്, ടി.എന്. ഗോപിനാഥന്നായര് തുടങ്ങിയവര് അവരില് ചിലരായിരുന്നു. ഒരു ഡസന് പാട്ടുകളെങ്കിലും സിനിമയില് വേണമെന്നത് സിനിമാവിപണനത്തിലെ അനിവാര്യതയായിരുന്നു. അഭയദേവ്, പി.ഭാസ്കരന്, തിരുനയിനാര്ക്കുറിച്ചി, വയലാര്രാമവര്മ തുടങ്ങിയ ഗാനരചയിതാക്കളുടെയും ബ്രദര് ലക്ഷ്മണ്, ദക്ഷിണാമൂര്ത്തി, ചിദംബരനാഥ്, കെ. രാഘവന്, ബാബുരാജ് തുടങ്ങിയ സംഗീത സംവിധായകരുടെയും ഇമ്പമേറിയ ഗാനങ്ങള് ഇക്കാലഘട്ടത്തില് ഉണ്ടായി. കേരളത്തിന്റെ സാംസ്കാരിക പ്രവര്ത്തനങ്ങളുടെ മുഖ്യധാരകളില്നിന്ന് അകന്നുനിന്ന ചലച്ചിത്രരൂപത്തെ അവയുമായി അടുപ്പിച്ചത് 1954-ല് പ്രദര്ശിപ്പിക്കപ്പെട്ട 'നീലക്കുയി'ലായിരുന്നു. വ്യവസായം എന്ന നിലയ്ക്ക് അഭിവൃദ്ധി പ്രാപിക്കുകയും ജനങ്ങളുടെ ആവേശകരമായ പിന്തുണ ആര്ജിക്കുകയും ചെയ്തതോടെ ഇതിവൃത്തകല്പനയിലും ആവിഷ്കരണത്തിലും മലയാള സിനിമ വൈവിധ്യപൂര്ണമായി. മലയാളത്തിലെ പ്രസിദ്ധമായ നോവലുകളും നാടകങ്ങളും കഥകളും ചലച്ചിത്രരൂപത്തില് തിയെറ്ററുകളിലെത്തി. വടക്കന്പാട്ടിലെ നായികാനായകന്മാരും, പുരാണങ്ങളിലെയും ബൈബിളിലെയും കഥാപാത്രങ്ങളും ഐതിഹ്യങ്ങളിലെ വീരപുരുഷന്മാരും പത്രങ്ങളില് ഏറെക്കാലം സ്ഥലംപിടിച്ച കൊലപാതകങ്ങളും എല്ലാം മലയാള സിനിമകളുടെ ഇതിവൃത്തങ്ങള്ക്കു വൈചിത്യ്രം പകരാന് സഹായിച്ചു. നിരവധി സംവിധായകരും സാങ്കേതികവിദഗ്ധന്മാരും കലാകാരന്മാരും ഇക്കാലത്ത് സിനിമയില് അണിനിരന്നു. ക്രമേണ മലയാള സിനിമ സ്വന്തം വ്യക്തിത്വവും അസ്തിത്വവും നേടുകയും എണ്ണത്തിലും ഗുണനിലവാരത്തിലും ഇതര പ്രാദേശിക ഭാഷാചിത്രങ്ങളുടെ മുന്നണിയിലെത്തുകയും ചെയ്തു.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del class="diffchange diffchange-inline"> </del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ശൈലീപരമായി അതിവൈകാരികമായ അംശങ്ങള് ഉണ്ടെങ്കിലും ഏറെ പുതുമകള് നിറഞ്ഞ ചിത്രമായിരുന്നു 'നീലക്കുയില്'. മലയാള സിനിമയില് ആദ്യമായി 'മലയാളീകരണം' സാധ്യമാക്കിയ ചലച്ചിത്രമാണിത്. ആധികാരികമായ മലയാളകഥയുടെ സാന്നിധ്യം, കേരളീയമായ പശ്ചാത്തലം തുടങ്ങിയവ 'നീലക്കുയിലി'നെ അതുവരെ ഹിന്ദി-തമിഴ് സിനിമാസംഗീതത്തെ അനുകരിച്ചിരുന്ന മലയാള ചലച്ചിത്രസംഗീതത്തിന് കേരളീയമായ മാനം നല്കാന് ഗാനരചയിതാവായ പി.ഭാസ്കരനും ഈണം നല്കിയ കെ. രാഘവനും കഴിഞ്ഞു. മലയാള സിനിമ സാംസ്കാരികമായ വ്യക്തിത്വം പ്രാപിച്ചിട്ടില്ലാതിരുന്ന കാലഘട്ടത്തില് നീലക്കുയിലില് സൃഷ്ടിച്ച പുതുമ, അതിന്റെ എല്ലാ പരിമിതികളോടെയും സവിശേഷമായ ഒന്നാണ്. ചന്ദ്രതാരാ ഫിലിംസിനുവേണ്ടി ഉറൂബിന്റെ കഥയെ ആധാരമാക്കി പി. ഭാസ്കരനും രാമുകാര്യാട്ടും ചേര്ന്നു സംവിധാനം നിര്വഹിച്ച 'നീലക്കുയിലി'ന്റെ നിര്മാതാവ് ടി.കെ. പരീക്കുട്ടിയാണ്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ശൈലീപരമായി അതിവൈകാരികമായ അംശങ്ങള് ഉണ്ടെങ്കിലും ഏറെ പുതുമകള് നിറഞ്ഞ ചിത്രമായിരുന്നു 'നീലക്കുയില്'. മലയാള സിനിമയില് ആദ്യമായി 'മലയാളീകരണം' സാധ്യമാക്കിയ ചലച്ചിത്രമാണിത്. ആധികാരികമായ മലയാളകഥയുടെ സാന്നിധ്യം, കേരളീയമായ പശ്ചാത്തലം തുടങ്ങിയവ 'നീലക്കുയിലി'നെ അതുവരെ ഹിന്ദി-തമിഴ് സിനിമാസംഗീതത്തെ അനുകരിച്ചിരുന്ന മലയാള ചലച്ചിത്രസംഗീതത്തിന് കേരളീയമായ മാനം നല്കാന് ഗാനരചയിതാവായ പി.ഭാസ്കരനും ഈണം നല്കിയ കെ. രാഘവനും കഴിഞ്ഞു. മലയാള സിനിമ സാംസ്കാരികമായ വ്യക്തിത്വം പ്രാപിച്ചിട്ടില്ലാതിരുന്ന കാലഘട്ടത്തില് നീലക്കുയിലില് സൃഷ്ടിച്ച പുതുമ, അതിന്റെ എല്ലാ പരിമിതികളോടെയും സവിശേഷമായ ഒന്നാണ്. ചന്ദ്രതാരാ ഫിലിംസിനുവേണ്ടി ഉറൂബിന്റെ കഥയെ ആധാരമാക്കി പി. ഭാസ്കരനും രാമുകാര്യാട്ടും ചേര്ന്നു സംവിധാനം നിര്വഹിച്ച 'നീലക്കുയിലി'ന്റെ നിര്മാതാവ് ടി.കെ. പരീക്കുട്ടിയാണ്.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Newspaperboy.png|150px|thumb|ന്യൂസ് പേപ്പര് ബോയ്(1954)]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>മലയാളത്തിലെ ആദ്യത്തെ റിയലിസ്റ്റിക് ചിത്രം എന്നു വിശേഷിപ്പിക്കാവുന്ന 'ന്യൂസ്പേപ്പര്ബോയ്' (1954) ഇരുപത്തഞ്ചില് താഴെ പ്രായമുള്ള കുറേ യുവാക്കള് ചേര്ന്നാണ് നിര്മിച്ചത്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>മലയാളത്തിലെ ആദ്യത്തെ റിയലിസ്റ്റിക് ചിത്രം എന്നു വിശേഷിപ്പിക്കാവുന്ന 'ന്യൂസ്പേപ്പര്ബോയ്' (1954) ഇരുപത്തഞ്ചില് താഴെ പ്രായമുള്ള കുറേ യുവാക്കള് ചേര്ന്നാണ് നിര്മിച്ചത്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>റിയലിസത്തിനുപകരം മാറ്റത്തിനുവേണ്ടി ഫാന്റസിയെ ഉപയോഗിക്കാന് സംവിധായകന് ശ്രമിക്കുകയും അതില് ഒരു പരിധിവരെ വിജയിക്കുകയും ചെയ്ത ചിത്രമാണ് 'ഭാര്ഗവീ നിലയം' (1964). എം.ടി.യുടെ സ്നേഹത്തിന്റെ മുഖങ്ങള് എന്ന ചെറുകഥ 'മുറപ്പെണ്ണായി' മാറിയപ്പോള് ഭാരതപ്പുഴയും അതിന്റെ തീരങ്ങളും സജീവ സാന്നിധ്യമായി ചിത്രത്തിലുടനീളം ആദ്യമായി കടന്നുവന്നു. സ്റ്റുഡിയോ സെറ്റുകള് ഉപേക്ഷിച്ച് ലൊക്കേഷനുകളില് ചിത്രീകരിച്ചപ്പോള് ഉണ്ടായ പുതുമ ഈ ചിത്രത്തിനുണ്ടായിരുന്നു. 'ഓടയില് നിന്ന്' (1963), 'ഇരുട്ടിന്റെ ആത്മാവ്' (1966), 'അശ്വമേധം' (1967), 'അന്വേഷിച്ചു കണ്ടെത്തിയില്ല', 'നഗരമേ നന്ദി', 'അസുരവിത്ത്' (1968), 'തുലാഭാരം', 'യക്ഷി', 'കടല്പ്പാലം' (1969) തുടങ്ങിയ ചിത്രങ്ങള് എഴുത്തുകാരുടെയും സംവിധായകരുടെയും സംയുക്ത സംരംഭങ്ങളായി അറുപതുകളില് പുറത്തുവന്നവയാണ്. പി. ഭാസ്കരന്, രാമുകാര്യാട്ട്, എ. വിന്സെന്റ്, കെ.എസ്. സേതുമാധവന് തുടങ്ങിയ സംവിധായകരുടെയും ബഷീര്, ദേവ്, പാറപ്പുറത്ത്, കെ.ടി. മുഹമ്മദ്, തകഴി, തോപ്പില് ഭാസി, മലയാറ്റൂര് രാമകൃഷ്ണന്, മുട്ടത്തുവര്ക്കി മുതലായ എഴുത്തുകാരുടെയും കൂട്ടായ പ്രവര്ത്തനത്തിന്റെ കാലഘട്ടമായിരുന്നു 1960-കള്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>റിയലിസത്തിനുപകരം മാറ്റത്തിനുവേണ്ടി ഫാന്റസിയെ ഉപയോഗിക്കാന് സംവിധായകന് ശ്രമിക്കുകയും അതില് ഒരു പരിധിവരെ വിജയിക്കുകയും ചെയ്ത ചിത്രമാണ് 'ഭാര്ഗവീ നിലയം' (1964). എം.ടി.യുടെ സ്നേഹത്തിന്റെ മുഖങ്ങള് എന്ന ചെറുകഥ 'മുറപ്പെണ്ണായി' മാറിയപ്പോള് ഭാരതപ്പുഴയും അതിന്റെ തീരങ്ങളും സജീവ സാന്നിധ്യമായി ചിത്രത്തിലുടനീളം ആദ്യമായി കടന്നുവന്നു. സ്റ്റുഡിയോ സെറ്റുകള് ഉപേക്ഷിച്ച് ലൊക്കേഷനുകളില് ചിത്രീകരിച്ചപ്പോള് ഉണ്ടായ പുതുമ ഈ ചിത്രത്തിനുണ്ടായിരുന്നു. 'ഓടയില് നിന്ന്' (1963), 'ഇരുട്ടിന്റെ ആത്മാവ്' (1966), 'അശ്വമേധം' (1967), 'അന്വേഷിച്ചു കണ്ടെത്തിയില്ല', 'നഗരമേ നന്ദി', 'അസുരവിത്ത്' (1968), 'തുലാഭാരം', 'യക്ഷി', 'കടല്പ്പാലം' (1969) തുടങ്ങിയ ചിത്രങ്ങള് എഴുത്തുകാരുടെയും സംവിധായകരുടെയും സംയുക്ത സംരംഭങ്ങളായി അറുപതുകളില് പുറത്തുവന്നവയാണ്. പി. ഭാസ്കരന്, രാമുകാര്യാട്ട്, എ. വിന്സെന്റ്, കെ.എസ്. സേതുമാധവന് തുടങ്ങിയ സംവിധായകരുടെയും ബഷീര്, ദേവ്, പാറപ്പുറത്ത്, കെ.ടി. മുഹമ്മദ്, തകഴി, തോപ്പില് ഭാസി, മലയാറ്റൂര് രാമകൃഷ്ണന്, മുട്ടത്തുവര്ക്കി മുതലായ എഴുത്തുകാരുടെയും കൂട്ടായ പ്രവര്ത്തനത്തിന്റെ കാലഘട്ടമായിരുന്നു 1960-കള്.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Chemmeen.png|150px|thumb|ചെമ്മീന്(1966)]]</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;">[[ചിത്രം:Olavum theravum.png|150px|thumb|ഓളവും തീരവും (1970)]]</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>നിലവാരമുള്ള സാഹിത്യസൃഷ്ടികളില്നിന്നു കരുത്തുള്ള ചിത്രങ്ങള് ഒരുക്കിയെടുത്ത സേതുമാധവന് മലയാള സിനിമയുടെ ചരിത്രത്തിലെ ഒരു പ്രധാനഘട്ടത്തെ കുറിക്കുന്നു. 'ഓടയില് നിന്ന്', 'റൌഡി', 'യക്ഷി', 'അടിമകള്', 'വാഴ്വേമായം', 'അരനാഴികനേരം', 'അനുഭവങ്ങള് പാളിച്ചകള്', 'പണിതീരാത്ത വീട്', 'ചട്ടക്കാരി', 'ദേവി' തുടങ്ങിയ ചിത്രങ്ങളിലൂടെ ഒതുക്കവും ഓജസ്സും കലാപരമായ ദൃഢതയുമുള്ള ഒരു സംവിധാനശൈലി ഇദ്ദേഹം വ്യക്തമാക്കി. അതുപോലെ വിന്സന്റിന്റെ 'ഭാര്ഗവീനിലയം', 'മുറപ്പെണ്ണ്', 'അച്ചാണി', 'തുലാഭാരം', 'ആല്മരം', 'നദി', 'നഖങ്ങള്', 'ചെണ്ട' തുടങ്ങിയ ചിത്രങ്ങള് മലയാളിയുടെ സിനിമാസ്വാദന സംസ്കാരത്തെ ഗാഢമായി സ്വാധീനിച്ച സൃഷ്ടികളാണ്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>നിലവാരമുള്ള സാഹിത്യസൃഷ്ടികളില്നിന്നു കരുത്തുള്ള ചിത്രങ്ങള് ഒരുക്കിയെടുത്ത സേതുമാധവന് മലയാള സിനിമയുടെ ചരിത്രത്തിലെ ഒരു പ്രധാനഘട്ടത്തെ കുറിക്കുന്നു. 'ഓടയില് നിന്ന്', 'റൌഡി', 'യക്ഷി', 'അടിമകള്', 'വാഴ്വേമായം', 'അരനാഴികനേരം', 'അനുഭവങ്ങള് പാളിച്ചകള്', 'പണിതീരാത്ത വീട്', 'ചട്ടക്കാരി', 'ദേവി' തുടങ്ങിയ ചിത്രങ്ങളിലൂടെ ഒതുക്കവും ഓജസ്സും കലാപരമായ ദൃഢതയുമുള്ള ഒരു സംവിധാനശൈലി ഇദ്ദേഹം വ്യക്തമാക്കി. അതുപോലെ വിന്സന്റിന്റെ 'ഭാര്ഗവീനിലയം', 'മുറപ്പെണ്ണ്', 'അച്ചാണി', 'തുലാഭാരം', 'ആല്മരം', 'നദി', 'നഖങ്ങള്', 'ചെണ്ട' തുടങ്ങിയ ചിത്രങ്ങള് മലയാളിയുടെ സിനിമാസ്വാദന സംസ്കാരത്തെ ഗാഢമായി സ്വാധീനിച്ച സൃഷ്ടികളാണ്.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 737:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 744:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അതേസമയം പരീക്ഷണാത്മകമായ ഒറ്റ ചിത്രം പോലും അക്കാലഘട്ടത്തില് സൃഷ്ടിക്കപ്പെട്ടില്ല. മുഖ്യധാരയുടെ ചുറ്റുവട്ടത്തില് നിന്നുകൊണ്ട് ചലച്ചിത്രങ്ങള് നിര്മിക്കുകയാണുണ്ടായത്. അറുപതുകളിലെ മലയാളം സിനിമ 'സിനിമാറ്റിക്' എന്നതിനു പകരം 'നരേറ്റീവ്' ആഖ്യാനസമ്പ്രദായത്തെയാണ് അവലംബിച്ചത്. നാടകസങ്കേതങ്ങളെ പൂര്ണമായി കൈയൊഴിയാന് അവയ്ക്ക് കഴിയാതെ പോയിട്ടുണ്ട്. എങ്കിലും ചലച്ചിത്രഭാഷയില് നേരിയ വികാസം ഉണ്ടാക്കിയെടുക്കാന് ഈ കാലയളവിലെ പ്രധാനപ്പെട്ട ചിത്രങ്ങളിലൂടെ കഴിഞ്ഞു 'സിനിമാറ്റിക്' എന്നു വിശേഷിപ്പിക്കാവുന്ന ദൃശ്യതലങ്ങളിലേക്ക് മലയാള സിനിമ പരിണമിച്ചത് 1970-കളിലാണ്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>അതേസമയം പരീക്ഷണാത്മകമായ ഒറ്റ ചിത്രം പോലും അക്കാലഘട്ടത്തില് സൃഷ്ടിക്കപ്പെട്ടില്ല. മുഖ്യധാരയുടെ ചുറ്റുവട്ടത്തില് നിന്നുകൊണ്ട് ചലച്ചിത്രങ്ങള് നിര്മിക്കുകയാണുണ്ടായത്. അറുപതുകളിലെ മലയാളം സിനിമ 'സിനിമാറ്റിക്' എന്നതിനു പകരം 'നരേറ്റീവ്' ആഖ്യാനസമ്പ്രദായത്തെയാണ് അവലംബിച്ചത്. നാടകസങ്കേതങ്ങളെ പൂര്ണമായി കൈയൊഴിയാന് അവയ്ക്ക് കഴിയാതെ പോയിട്ടുണ്ട്. എങ്കിലും ചലച്ചിത്രഭാഷയില് നേരിയ വികാസം ഉണ്ടാക്കിയെടുക്കാന് ഈ കാലയളവിലെ പ്രധാനപ്പെട്ട ചിത്രങ്ങളിലൂടെ കഴിഞ്ഞു 'സിനിമാറ്റിക്' എന്നു വിശേഷിപ്പിക്കാവുന്ന ദൃശ്യതലങ്ങളിലേക്ക് മലയാള സിനിമ പരിണമിച്ചത് 1970-കളിലാണ്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del class="diffchange diffchange-inline"> </del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====നവീനത====</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>====നവീനത====</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%9A%E0%B4%B2%E0%B4%9A%E0%B5%8D%E0%B4%9A%E0%B4%BF%E0%B4%A4%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%82&diff=73847&oldid=prevTechnoworld: /* നവീനത */2016-04-11T08:47:47Z<p><span class="autocomment">നവീനത</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">08:47, 11 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 772:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 772:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>മുഖ്യധാരാ സിനിമയ്ക്കും നവസിനിമയ്ക്കുമിടയില് പില്ക്കാലത്ത് മധ്യവര്ത്തി സിനിമയുടെ പേരില് അറിയപ്പെട്ട കുറെ സംവിധായകരുടെ തുടക്കം എഴുപതുകളിലായിരുന്നു. കലാസംവിധായകനായി സിനിമയിലെത്തിയ ഭരതന് ആദ്യമായി സംവിധാനം ചെയ്ത 'പ്രയാണം' (1975), രണ്ടാമത്തെ ചിത്രമായ 'രതിനിര്വേദം' (1978) എന്നിവ ദൃശ്യസമ്പന്നതയുടെ സവിശേഷതകള് ഉള്ക്കൊള്ളുന്നുണ്ട്. ചലച്ചിത്രമെന്ന നിലയില് കൂടുതല് ഭാവതീവ്രമായ ഭരതന്റെ ചിത്രങ്ങള് പിന്നീടുവന്ന 'ആരവവും' (1978) 'തകര' (1979)യുമാണ്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>മുഖ്യധാരാ സിനിമയ്ക്കും നവസിനിമയ്ക്കുമിടയില് പില്ക്കാലത്ത് മധ്യവര്ത്തി സിനിമയുടെ പേരില് അറിയപ്പെട്ട കുറെ സംവിധായകരുടെ തുടക്കം എഴുപതുകളിലായിരുന്നു. കലാസംവിധായകനായി സിനിമയിലെത്തിയ ഭരതന് ആദ്യമായി സംവിധാനം ചെയ്ത 'പ്രയാണം' (1975), രണ്ടാമത്തെ ചിത്രമായ 'രതിനിര്വേദം' (1978) എന്നിവ ദൃശ്യസമ്പന്നതയുടെ സവിശേഷതകള് ഉള്ക്കൊള്ളുന്നുണ്ട്. ചലച്ചിത്രമെന്ന നിലയില് കൂടുതല് ഭാവതീവ്രമായ ഭരതന്റെ ചിത്രങ്ങള് പിന്നീടുവന്ന 'ആരവവും' (1978) 'തകര' (1979)യുമാണ്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div><del style="color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;"> </del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>കെ.ജി. ജോര്ജ് മലയാള സിനിമയില് പ്രവേശിച്ചത് 'സ്വപ്നാടന'(1975)ത്തിലൂടെയാണ്. ആവിഷ്കരണരീതിയിലും പ്രമേയത്തിലും വ്യത്യസ്തത പുലര്ത്താനുള്ള ശ്രമമാണ് സ്വപ്നാടനത്തെ ശ്രദ്ധേയമാക്കിയത്. 'പെരുവഴിയമ്പല'(1979)ത്തിലൂടെ തിരക്കഥാകൃത്തായിരുന്ന പി. പദ്മരാജന് സംവിധായകനുമായി.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>കെ.ജി. ജോര്ജ് മലയാള സിനിമയില് പ്രവേശിച്ചത് 'സ്വപ്നാടന'(1975)ത്തിലൂടെയാണ്. ആവിഷ്കരണരീതിയിലും പ്രമേയത്തിലും വ്യത്യസ്തത പുലര്ത്താനുള്ള ശ്രമമാണ് സ്വപ്നാടനത്തെ ശ്രദ്ധേയമാക്കിയത്. 'പെരുവഴിയമ്പല'(1979)ത്തിലൂടെ തിരക്കഥാകൃത്തായിരുന്ന പി. പദ്മരാജന് സംവിധായകനുമായി.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 12:19:13 -->
</table>Technoworld