http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%97%E0%B4%BF%E0%B4%AC%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B5%8D_%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%A8%E0%B4%82&feed=atom&action=historyഗിബ്സ് ഫലനം - നാള്വഴി2024-03-29T06:48:02Zവിക്കിയില് ഈ താളിന്റെ നാള്വഴിMediaWiki 1.14.0http://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%97%E0%B4%BF%E0%B4%AC%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B5%8D_%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%A8%E0%B4%82&diff=74356&oldid=prevTechnoworld: /* Gibbs Free energy */2016-04-29T14:41:32Z<p><span class="autocomment">Gibbs Free energy</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">14:41, 29 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 7:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 7:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (system) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് G = H-TS എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (system) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് G = H-TS എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് <del class="diffchange diffchange-inline">ഏയുടെ </del>നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് <ins class="diffchange diffchange-inline">G-യുടെ </ins>നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 06:48:02 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%97%E0%B4%BF%E0%B4%AC%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B5%8D_%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%A8%E0%B4%82&diff=74006&oldid=prevTechnoworld: /* Gibbs Free energy */2016-04-18T16:27:22Z<p><span class="autocomment">Gibbs Free energy</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">16:27, 18 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 5:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 5:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (system) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് G=H-TS എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (system) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് G = H-TS എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് ഏയുടെ നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് ഏയുടെ നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 06:48:02 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%97%E0%B4%BF%E0%B4%AC%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B5%8D_%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%A8%E0%B4%82&diff=73778&oldid=prevTechnoworld: /* Gibbs Free energy */2016-04-10T15:50:36Z<p><span class="autocomment">Gibbs Free energy</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">15:50, 10 ഏപ്രില് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 5:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 5:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (<del class="diffchange diffchange-inline">G = H - TS</del>) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് G=H-TS എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (<ins class="diffchange diffchange-inline">system</ins>) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് G=H-TS എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് ഏയുടെ നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് ഏയുടെ നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 06:48:02 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%97%E0%B4%BF%E0%B4%AC%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B5%8D_%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%A8%E0%B4%82&diff=73238&oldid=prevTechnoworld: /* Gibbs Free energy */2016-03-30T14:06:51Z<p><span class="autocomment">Gibbs Free energy</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">14:06, 30 മാര്ച്ച് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 5:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 5:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (G = H - TS) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് <del class="diffchange diffchange-inline">ഏ</del>=<del class="diffchange diffchange-inline">ഒഠട </del>എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div>വ്യൂഹ (G = H - TS) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് <ins class="diffchange diffchange-inline">G</ins>=<ins class="diffchange diffchange-inline">H-TS </ins>എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് ഏയുടെ നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>രാസപ്രക്രിയകളില് ഏയുടെ നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 06:48:03 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%97%E0%B4%BF%E0%B4%AC%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B5%8D_%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%A8%E0%B4%82&diff=73237&oldid=prevTechnoworld: /* Gibbs Free energy */2016-03-30T14:06:14Z<p><span class="autocomment">Gibbs Free energy</span></p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<col class='diff-marker' />
<col class='diff-content' />
<tr valign='top'>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">←പഴയ രൂപം</td>
<td colspan='2' style="background-color: white; color:black;">14:06, 30 മാര്ച്ച് 2016-നു നിലവിലുണ്ടായിരുന്ന രൂപം</td>
</tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">വരി 1:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>==ഗിബ്സ് ഫലനം==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>==ഗിബ്സ് ഫലനം==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>-</td><td style="background: #ffa; color:black; font-size: smaller;"><div>==Gibbs Free energy==</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="background: #cfc; color:black; font-size: smaller;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">=</ins>==Gibbs Free energy<ins class="diffchange diffchange-inline">=</ins>==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background: #eee; color:black; font-size: smaller;"><div>ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.</div></td></tr>
<!-- diff generator: internal 2024-03-29 06:48:03 -->
</table>Technoworldhttp://web-edition.sarvavijnanakosam.gov.in/index.php?title=%E0%B4%97%E0%B4%BF%E0%B4%AC%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B5%8D_%E0%B4%AB%E0%B4%B2%E0%B4%A8%E0%B4%82&diff=65744&oldid=prevTechnoworld: പുതിയ താള്: ==ഗിബ്സ് ഫലനം== ==Gibbs Free energy== ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക...2015-10-02T17:25:41Z<p>പുതിയ താള്: ==ഗിബ്സ് ഫലനം== ==Gibbs Free energy== ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക...</p>
<p><b>പുതിയ താള്</b></p><div>==ഗിബ്സ് ഫലനം==<br />
<br />
==Gibbs Free energy==<br />
<br />
ഒരു താപഗതികപരിമാണം. വ്യുത്ക്രമീയ പ്രക്രിയ (reversible process)യില് സ്വതന്ത്രമാക്കപ്പെടുകയോ അവശോഷണം ചെയ്യപ്പെടുകയോ ചെയ്യുന്ന ഊര്ജ പരിമാണമാണിത്. 'ഗിബ്സ് ഫ്രീ എനര്ജി', 'എന്ഥാല്പി' എന്നീ പേരുകളും ഉണ്ട്.<br />
<br />
വ്യൂഹ (G = H - TS) ത്തിന്റെ താപനിലയും മര്ദവും സ്ഥിരമായിരിക്കുമ്പോള് ഏ=ഒഠട എന്ന സമവാക്യം വഴി ഗിബ്സ് ഫലനം കണക്കാക്കാം. ഇതില് H താപപരിമാണ(heat content)ത്തെയും T നിരപേക്ഷ താപനിലയെയും S എന്ട്രോപ്പിയെയും സൂചിപ്പിക്കുന്നു. അതായത് സ്ഥിര മര്ദത്തിലും താപനിലയിലും സ്ഥിതിചെയ്യുന്ന വ്യൂഹത്തിന്റെ മൊത്തം ഊര്ജവും ലഭ്യോര്ജവും തമ്മിലുള്ള വ്യത്യാസമാണ് സ്വതന്ത്ര ഊര്ജത്തിന്റെ പരിമാണം.<br />
<br />
രാസപ്രക്രിയകളില് ഏയുടെ നിരപേക്ഷ മൂല്യത്തെക്കാള് പ്രാധാന്യം മുക്ത-ഊര്ജ(free energy)ത്തില് വരുന്ന മാറ്റത്തിനാണ്. അതായത് Δ G = ΔH - ΔTS.Δ ചിഹ്നം അനന്തസൂക്ഷ്മകങ്ങളായ സങ്കല്പിത വ്യതിയാനങ്ങളെ സൂചിപ്പിക്കുന്നു. Δ G = 0 ആയാല് അഭിക്രിയസന്തുലിതാവസ്ഥ(equilibrium)യിലാണ്. Δ G ധനാത്മക (positive)മായാല് അഭിക്രിയ നടക്കാന് പുറത്തുനിന്ന് ഊര്ജം നല്കണം; Δ G ഋണാത്മക (negative)മെങ്കില് വ്യൂഹം ചുറ്റുപാടിലേക്കു ചൂടു പുറന്തള്ളുന്നു എന്നും മനസ്സിലാക്കാം.<br />
<br />
ഭൗതികത്തിലെയും രസതന്ത്രത്തിലെയും അനേകം പ്രശ്നങ്ങളുടെ നിര്ധാരണത്തിന് ഗിബ്സ് ഫലനം ഉതകുന്നു. ഒരു വ്യൂഹത്തില് നിന്നു പരമാവധി കിട്ടാവുന്ന പ്രവൃത്തി (maximum attainable work)യുടെ അളവിനെയും ഈ പരിമാണം പ്രതിനിധാനം ചെയ്യുന്നു.</div>Technoworld